Šest vyvolených! Patroni umění vybírali z vašich 135 coverů hudebních alb

V pořadí již třetí výzva Patronů umění s názvem Vymaluj hudbou vycházela z výstavy Gregora Hildebrandtaa zaznamenala dosud největší počet účastníků — a to jak z řad škol, tak široké veřejnosti. Opět se podařilo dostat se za hranice hlavního města a oslovit školy napříč republikou. Stejně tak oceňujeme přístup pedagožek a pedagogů, který se odrazil na konzistentně vysoké kvalitě děl v rámci tříd. Prezentovaný výběr šesti coverů byl pečlivě vyhodnocen odbornou porotou složenou ze zástupkyň a zástupců výstavního, vzdělávacího a komunikačního oddělení Kunsthalle Praha. Snažili jsme se představit šíři rozdílných přístupů a konceptů. Ostatně, přesvědčte se sami.

I
Yeva (ZŠ Chelčického)

Aneta (vzdělávácí oddělení Kunsthalle): Líbí se mi práce s graffiti vizualitou v kombinaci s figurální kresbou, která má vtip a vystihuje atmosféru hudby GONE.Fludd. Baví mě také výběr interpreta v souvislosti s jeho důrazem na výtvarnost jednotlivých coverů alb a singlů.

Martina (vzdělávácí oddělení Kunsthalle): Přirozenou součástí coverů je i jejich práce s písmem, která se v tomto případě zdařila skvěle. Estetika vycházející z graffiti naprosto zapadá do prostředí interpreta a divoká barevnost odráží působivou kombinaci hravosti, sílu sdělení i drzé provokace.

Lucie (grafička Kunsthalle): Vizuální interpretace hudby tu není plochá, ale je imerzivní, prostorová, více vrstevnatá, není zastavená v čase, ale plyne stejně jako hudba sama.

II
Mariana Jirková (ZŠ Chelčického)

Bára (vzdělávácí oddělení Kunsthalle): The Real Slim Shady v podání drobných ilustrací je pro mě takový nenásilný osobitý cover. Jednotlivé kresby se tu jen tak vynořují a zanořují, trochu jako rapové texty. Líbí se mi, že provedení je černobílé i že zde zůstaly místy kresby tužkou - albu to dodává na surovosti.

Iva (výstavní oddělení Kunsthalle): Mariany interpretace coveru mne zaujala svojí osobitou kresbou. Jemný třas v tahu a absence pevné linky Alla prima ve mne evokuje atmosféru a prostředí spojené s rapem, pouličním životem, hudbou, drogami a neustálým přetlakem energie. Též se mi líbí vzdálené propojení stylu s holandskou malířskou školou Pietera Bruegela, kde v rámci jednoho plátna bylo vykresleno nespočet detailních námětů. Obraz, v našem případě cover, tak nabízí mnoho detailních kreseb, jejichž symbolika nám postupně přináší indície k samotné Eminemově hudbě, jednotlivým textům, ale i jeho životu. A toho si na tom cením.

III
Vannesa Kuchařová (ZŠ Zárubova)

Martina: Cover alba od Vanesy Kuchařové vyniká zcela jednoduchým položením obrázku na držák not, který jej proměňuje v notový zápis a propojuje tak vizuální složku s hudební. Fotografie obrazu, klaviatury i struktura pozadí stěny v sobě skrývá citlivou souhru několika rovin vnímání hudby a prostředí jejího vzniku. Jednoduché a zároveň komplexní.

Zuzka (komunikace Kunsthalle): Cover pro nedefinovaného interpreta či interpretku je nápaditý především protože pracuje v několika plánech. Jemná fotografie subtilní ilustrace na klasickém klavíru Petrof má uklidňující atmosféru. Zároveň si nese značnou zranitelnost, která může být pojítkem leckterého vizuálního a hudebního zážitku.

IV
Karel Soustružník (ZUŠ Moravské Budějovice)

Bára: Album, které vyzývá k prostudování detailů a různých vrstev příběhu. Jednotlivé kresby úžasně prorůstají písmem a obě strany tvoří kompaktní a mnohavrstevnatý celek. Je vidět, že autor strávil pojetím hodně času a zábavy. Věřím, že Imagine Dragons v tomto podání by měli ještě více fanoušků!

Martina: Z alba srší ohnivá energie kresby a použitých barev. Oceňuji především propracovanost a nápaditost detailů nejenom v obraze, ale také typografii a především krásné vyplnění všech ploch i vyvážené kompozice. Líbí se mi, že autor pracoval s oběma stranami obálky a měl prostor pro zachycení energie songu a rozehrání příběhu v několika rovinách.

V
Diana Randjakova

Zuzka: Na předloženém coveru je především třeba ocenit funkční hru celku a současnost výrazu, se kterým Diana Randjakova přichází. Zcela opouští stávající estetiku hudebního uskupení Imagine Dragons a obléká jejich album do červeně zářivého kabátu s amorfními tvary a dobře vybranou typografií. A daří se jí to!

Aneta: Líbí se mi komplexnost celého coveru, který je vypracovaný do detailu včetně typografie. Skvěle funguje vybraný tvrdý font v propojení s digitální malbou organického charakteru a zvolená kontrastní barevnost. Fůze všech těchto prvků umně ilustruje připojený claim “The point of art is to share our darkest moments as well as the light ones.”

Lucie: Autorka citlivě navnímala současný ekosystém vizuální komunikace reprezentující hudbu a dobře pracuje s kompozicí.