TransformArt:
Krajiny (sebe)poznávání a sdílení

„Co znamená být člověkem? Věřím v sílu toho, když si takové otázky klademe společně. Přestože se nemusíme dobrat k odpovědím, můžeme alespoň sdílet trápení, smutky i radosti života.“ (Chiharu Shiota)
Jarní cyklus kurzu TransformArt je volně inspirován výstavou mezinárodně uznávané japonské umělkyně Chiharu Shioty s názvem Neklidná duše a prezentací tvorby Kristýny a Marka Milde Volání lesa.
V návaznosti na obě aktuální výstavy v Kunsthalle Praha se budeme ptát po možnostech umění zodpovídat otázky týkající se vztahu mezi lidskou kulturou a přírodním ekosystémem včetně jeho současných problematických aspektů. Jak nás ovlivňuje prostor architektury a jak prostor lesa? Můžeme s pomocí současného umění čelit klimatickým výzvám, které přináší doba antropocénu? Jakou roli hraje v digitální době haptická zkušenost materiálu a pomíjivost textilních sítí? A jak se touha po návratu ke kořenům, rituálům a přírodě odráží v současném umění? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi během devíti lekcí, kterými nás provedou významné tvůrci*kyně a teoretiky*čky napříč disciplínami.
Přesný program a anotace přednášek najdete níže.
Kurz probíhá každé pondělí od 10. března do 12. května 2025, vždy od 18.00.
Hlavní lokací bude Bistro Kunsthalle Praha na adrese Klárov 5, 118 00 Praha 1.
Workshopy nebo prohlídky budov a ateliérů se příležitostně budou konat jinde po Praze.
CENA
Základní kurzovné: 6500 Kč
TransformArt alumni: 5850 Kč
Člen*ka Kunsthalle Praha: 5200 Kč
Student*ka: 3250 Kč
Učitel*ka: 3250 Kč
Kontaktní adresa: transformart@kunsthallepraha.org
PROGRAM PŘEDNÁŠEK AKTUÁLNÍHO SEMESTRU
Letní semestr 2025
10/3—12/5 2025
10/3 2025 Emma Hanzlíková
Ukryto v záhybech.
Textilní umění v globální historii.
Textil je materiál se specifickými haptickými vlastnostmi často napojenými na naše smysly. Struktury, které umožňují vytvořit intenzivní pnutí nebo naopak měkké záhyby, jsou doménou textilního užitého umění, avšak jsou využívány i velmi experimentálně a inovativně ve volné tvorbě. Historický význam textilu pro teorii vzniku architektury již v pravěku podtrhl Gottfried Semper, schopnost tohoto pramateriálu definovat prostor tak přežívá tisíciletí. Nyní jsme svědky znovuobjevování a nové kontextualizace textilu v rámci dějin umění. V posledních dekádách se interpretace textilu odpojila od specifického intimního genderového vnímání a stává se nebinárním materiálem, ačkoliv samotné tkaní je v principu binární proces. Ukázky historických textilií napříč kulturami a kontinenty patří k nejvzácnějším artefaktům, častokrát zachovalých v depozitářích muzeí pouze v drobných fragmentech. Pomíjivost a delikátnost textilních sítí jsou dalšími atributy, díky nimž se stávají populárním médiem v rukách současných umělkyň a umělců. Kontext procesu textilní tvorby navíc často umožňuje rozkrývat společenská a politická témata, jak prokazují nedávné výstavní projekty významných kulturních institucí.
17/3 2025 Kasia Fudakowski
This is Not a Performance
Mezinárodně uznávaná umělkyně Kasia Fudakowski přijede do Prahy uvést svou perfomance s trefným názvem This is Not a Performance (Toto není performance), kterou poprvé uvedla v rámci přednášky v Kölnische Kunstverein v roce 2014 a stále pokračuje. Po performance bude následovat rozhovor s kurátorkou sbírky Barborou Ropkovou a Q&A s umělkyní.
Kasia Fudakowski (nar. 1985, Londýn) žije a pracuje v Berlíně. Studovala na Ruskin School of Drawing and Fine Art na Oxfordské univerzitě, kterou absolvovala v roce 2006, a poté se přestěhovala do Berlína. Její rozmanitá a hravá praxe, která zahrnuje sochařství, film, performance a psaní, zkoumá společenské hádanky prostřednictvím materiálních setkání, surrealistické logiky a komické teorie. Její stále se rozšiřující celoživotní socha Continuouslessness (2017 - probíhá) využívá pevný modulární systém spojovacích panelů, který umožňuje naprostou sochařskou svobodu v pevném rámci, a je určena k dokončení pouze v případě autorčiny smrti.
Její dílo, které často odkazuje na půvab a nebezpečí binární kategorizace a následné absurdity odhaluje rozpory mezi kulturními normami. Často se také stává terčem vlastních útoků, s vážností i neúctou zkoumá svou roli umělkyně a její stereotyp. Její dlouhodobé zaujetí neúspěchem i novým definováním úspěchu vyústilo v řadu tragikomických performancí a textů.
24/3 2025 Jason Waite
Transnational Feminist Herstories: Chiharu Shiota and the Problem of Art History(s)
Kdo patří do dějin umění a čí to jsou dějiny? Umělkyně Chiharu Shiota emigrovala z Japonska do Berlína a stejně jako mnozí jiní umělci, co přesídlili, se často dostává do šedé zóny kunsthistorie. Shiota a její současnice jako Leiko Ikemura nebývají považovány za osoby hluboce spjaté se zemí svého původu a její uměleckou scénou, a proto jsou v dějinách umělců z Japonska přehlížené. Problematické může také být, že nejsou nejsou považovány za dostatečně „lokální“, aby mohly být zahrnuty do uměleckého narativu svých nových domovů, například v Německu. V tomto napjatém historickém prostoru je důležité zmínit Chiharu Shiotu, její umělecké vrstevnice a představit, jak prostřednictvím vysídlení nacházely své komunity. Zatímco se dějiny umění zplošťují a rozšiřují, jak je možné o pozicích těchto umělkyň přemýšlet, a to i přesto, že samy dále píší svou vlastní historii?
Jason Waite je kurátor, spisovatel a kulturní pracovník. V poslední době pracuje v krizových místech uprostřed detritu kapitalismu, hledá nástroje a radikální představy pro různé způsoby společného života a práce. Jako kurátor se podílel na projektu Don't Follow the Wind uvnitř neobydlené a vyloučené zóny Fukušimy, The Real Thing? v Palais de Tokyo v Paříži či Maintenance Required v The Kitchen v New Yorku. Waite nedávno dokončil doktorát z dějin a teorie současného umění na Ruskin School of Art na Oxfordské univerzitě se zaměřením na katastrofické důsledky vnitřní kolonizace v Japonsku. Je editorem časopisu Art Review Oxford a spolueditorem knihy Don't Follow the Wind (2021) vydané nakladatelstvím Sternberg Press.
31/3 2025 Lucie Rosická
Přednáška + praktická ukázka umělčiny tvorby
Umělkyně Lucie Králík Rosická loni obhájila svou diplomovou práci v ateliéru malby na AVU s několikametrovou nástěnnou textilní instalací, která je pomyslným vyvrcholením velmi citlivé práce s materiálem, ale také s tématem ženství i každodennosti. První dílo, které pomyslně označuje počátek Luciina dnes již charakteristického rukopisu je obraz, kde si dvě holky lakují nehty. Prošívání vlastního portrétu s telefonem v ruce v lehce nešikovných pozicích je naprosto upřímnou výpovědí o současném ženství. Postupně se pak přidávaly do obrazů korálky, červené nitě nebo airbrush, který dokresluje opravdovost vyjádření. Spolu s přednáškou o vlastní tvorbě představí umělkyně také praktickou ukázku, kde se budou účastníci moci sami podílet na dokončení jednoho textilního obrazu.
7/4 2025 Osamu Okamura
Architektonická (kulturní) revoluce: Japonsko 1945-1975
Jak chápat současné japonské umění? V čem (ne)navazuje na japonské tradice? Velká japonská města podlehla na konci 2. světové války totální destrukci. Následně bylo demontováno i dosavadní autokratické státní zřízení. Jakou roli sehrála architektura, hudba, výtvarné umění, film nebo literatura v celkové přestavbě japonské společnosti, s jakými napětími a tlakovými silami se musely vyrovnávat v průběhu demokratizačního procesu, jak napomohla kultura individuální emancipaci? Metabolismus jako princip permanentní proměny společnosti - pod útokem podmořského monstra Godzilly, agresivního smogu, americké „okupační“ nadvlády, komunistů i nekompromisního trhu.
Osamu Okamura, architekt zaměřený na zvyšování obyvatelnosti měst a její interpretaci. Dříve hostující profesor na Tokijské vědecké univerzitě (2023), děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci (2019-23). Člen Komise rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru Rady MČ Prahy 7 (2015–21). Předseda (2019–21) a člen (2021–22) Komise Rady hlavního města Prahy pro umění ve veřejném prostoru. Kurátor závěrečného výstupu evropského projektu Shared Cities: Creative Momentum, o lepším sdílení ve městech (2015–2019); série animovaných filmů a divadelní performance Virtual Ritual. Programový ředitel reSITE, mezinárodního festivalu a konference o obyvatelnějších městech (2013–2017). Šéfredaktor odborného architektonického časopisu ERA21 (2005–2012) a člen jeho redakční rady. Od roku 2008 je oficiálním nominátorem Mies van der Rohe Award (Ceny Evropské unie za současnou architekturu).
14/4 2025 Martin Rychlík
Přednáška nabídne mezikulturní vhled do rozličných tradic tetování v nativních společnostech celého světa. Přinese zvláštní důraz na esteticky či "umělecky" nejpůsobivější styly a směry, které nesly v preliterárních společnostech myriády různých významů. K nejvýraznějším tetovacím tradicím patří třeba markézské celotělové tatuáže, maorské lícní tetování moko v podobě složitých spirál či barevné totemové "erby" indiánů severozápadního pobřeží USA a Britské Kolumbie v Kanadě. Mnohá nativní tetování vznikala v souladu s prostředím i přírodou. A dnes lidé takové tetováže oživují, revitalizují.
PhDr. Mgr. Martin Rychlík, Ph.D. et Ph.D. vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie (Dějiny tetování: Návrat archaismu a hnutí Modern Primitives), kde do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o „domorodém umění“ (Antropologie umění: Etnoestetická studie s důrazem na preliterární a mimoevropské kultury) obhájil na Katedře teorie kultury FF UK (2014), kde přednášel i etnologii kulturních areálů (například Polynésie). V roce 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, profesor Osamu Sakura). V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři (ČTK), posléze v týdeníku Euro coby editor a reportér (2006 až 2010). Poté působil ve zpravodajském portále Česká pozice; od roku 2013 do září 2019 psal pro Lidové noviny (vysoké školství, věda, výzkum). Od října 2019 vede média Univerzity Karlovy a magazín Forum. Na Univerzitě Palackého v Olomouci se od ledna 2020 podílí i na výzkumném projektu Sinophone Borderlands. O dějinách tetování vydal dvě knihy (2005, 2014), uspořádal na toto téma pár výstav v Praze, Zlíně, Jihlavě či Boskovicích. Napsal několik studií o vlasech včetně monografie Dějiny vlasů (Academia 2018).
23/4 2025 VIP preview výstavy Kristina a Marek Mildeovi: Volání lesa s autory
28/4 2025 Eliška Fulínová
Vítejte v antropocénu
Termín „antropocén“ má mnoho významových rovin: je to možné geologické vymezení současné epochy, do které se bezprecedentně otiskla lidská činnost; je to kritika lidského vlivu na planetu a způsobu využívání takzvaných přírodních zdrojů a současně pohled do zrcadla přinášející novou reflexi postavení člověka ve světě. Pro někoho jde o další z projevů lidské sebestřednosti, která klade člověka do středu světového dění, pro jiné je to pojem příliš přetížený, všeobsáhlý, a v důsledku tedy nicneříkající: když se pod hlavičku antropocénu vejde cokoli, k čemu je užitečný? V přednášce se zaměříme na to, že "antropocén" neoznačuje jen novou skutečnost a způsob pohledu, ale i určitý způsob prožívání. Jako jiné „historické epochy“ vyznačuje se i on zvláštní
senzitivitou, vnímavostí a citlivostí vůči specifickým fenoménům. K antropocénu patří proměny vnímání komplikovaných souvislostí mezi lidským a mimolidským, lokálním a globálním. Příroda a kultura, ratio a emoce, věda a umění, to je pro příklad jen několik dualit, které dnes čím dál hůře slouží k tomu, abychom porozuměli světu, který obýváme, a také bytostem, lidským i nelidským, se kterými se v něm setkáváme.
Eliška Fulínová pracuje jako badatelka na Centru pro teoretická studia, společném pracovišti Karlovy Univerzity a Akademie věd ČR. Jejím oborem je současná fenomenologická filosofie, zabývá se též konceptem antropocénu a jeho filosofickou reflexí. Mimo to ji dlouhodobě zajímá antické myšlení, věnovala se například řeckému básníku Hésiodovi a také Aristotelovým biologickým spisům. Je redaktorkou filosofického časopisu Reflexe a externě vyučuje na Katedře environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
5/5 2025 Helena Čapková
Wabi-sabi, shibui - estetika a tradice v japonském umění
S Japonskem a jeho tradičním i současným uměním nedílně spojujeme termíny, někdy též zvané estetické kategorie jako wabi-sabi, shibui nebo yúgen. Tato terminologie ne nepodobná tajemnému zaklínadlu se hojně objevuje v odborných textech nebo uměleckých konceptech, ve kterých upoutává naši pozornost a zvídavost; často právě proto, že nám je její smysl jen málo zřejmý. Přednáška demonstruje možnosti interpretace jednotlivých estetických prožitků na konkrétních příkladech z historie japonského umění a osvětlí jejich vznik v rámci historického kontextu Japonska. Dále si ukážeme, jak je možné tyto pouze zdánlivě tradiční estetické kategorie "číst" v současném japonském umění, architektuře a designu, v neposlední řadě v díle umělkyně Chiharu Shiota.
Mgr. Helena Čapková, M.A., Ph. D. je japanoložka a historička umění, designu a architektury. Zároveň působí jako kurátorka současného umění a architektury; realizovala projekty ve Velké Británii, v Japonsku, Spojených státech i v České republice. Od roku 2012 vyučuje na univerzitách v Japonsku a od roku 2023 je členkou vědecké rady Nadace Augusta Perreta při Academie des beaux-arts v Paříži. Mezi její projekty patří výstava a publikace Bedřich Feuerstein, architekt. Praha – Paříž – Tokio (Národní Technické Muzeum, 2021-2022) a kniha Antonín Raymond in Japan 1948-1976: Recollections of Friends (Karolinum Press, 2024).
12/5 2025 TBC
Z vybraných přednášek bude pro účastnictvo k dispozici videozáznam.
ARCHIV MINULÝCH SEMESTRŮ
Zimní semestr 2024
30/9 2024
Přednáška Kurážné ženy - zapomenuté umělkyně s kritičkou Noemi Smolik
7/10 2024
Komentovaná prohlídka funkcionalistické budovy Radost s historičkou architektury Vendulou Hnídkovou
14/10 2024
Komentovaná prohlídka výstavy Lucia Moholy: Exposures s historičkou umění a fotografie Hanou Buddeus
21/10 2024
Komentovaná prohlídka výstavou Strange Attractions s kurátorkou Ivou Polaneckou
4/11 2024
Prezentace tvorby a setkání s umělkyní Adélou Babanovou
11/11 2024
Workshop k fotografii
18/11 2024
Přednáška o právních aspektech autorství s Ivou Javorskou
25/11 2024
Exkluzivní VIP preview výstavy Chiharu Shiota: Neklidná duše s umělkyní a kurátorkou Christelle Havranek
2/12 2024
Přednáška historičky umění Marie Klimešové o tvorbě a životě Běly Kolářové
Letní semestr 2024
26/2 2024
Umělec a pedagog Pavel Büchler: Hodiny čtení
4/3 2024
Kurátorka výstavy Barbora Ropková & básník, prozaik a publicista Marek Torčík: Komentovaná prohlídka výstavy Johna Sanborna: Notes on Us
11/3 2024
Teoretička designu Pavla Pauknerová
18/3 2024
Workshop: Rozcvička s umělou inteligencí
25/3 2024
Umělkyně Meriç Algün: Prezentace tvorby a setkání s umělkyní zastoupenou na výstavě READ
8/4 2024
Historička umění Terezie Nekvindová: Když umělci kurátorují. Elmgreen & Dragset a otázka artist-as-curator
15/4 2024
Výtvarný a filmový teoretik Matěj Forejt: Z kina do galerie a zase zpět aneb dvojí život filmu
22/4 2024
Umělec Jaro Varga: Prezentace tvorby a setkání s umělcem zastoupeným na výstavě READ – O knihách a obálkách
29/4 2024
Kurátorka sbírky Barbora Ropková: Sbírka Kunsthalle Praha a její zaměření
Zimní semestr 2023
2/10 2023
Marie Klimešová: Tvoření se zmocňuje poezie úskoky
9/10 2023
Ekosystém veřejného prostoru
16/10 2023
Workshop: Na beton
23/10 2023
Přednáška Jana Skřivánka o uměleckém trhu
30/10 2023
Přednáška Zuzany Lednické a Andreji Vacovské
6/11 2023
Alena Pomajzlová: Obraz & slovo
13/11 2023
Elmgreen & Dragset
20/11 2023
Dušan Zahoranský
27/11 2023
Přednáška o sbírce Kunsthalle Praha včetně bližšího představení jednoho vybraného díla
Letní semestr 2023
27/2 2023
Tomáš Pospiszyl: Co je to současné umění?
8/3 2023
Panelová debata: Dívka s holubicí a sochy domů
13/3 2023
Karel Císař: Diskursivní prostory současné fotografie. Případ Wolfganga Tillmanse
20/3 2023
Kateřina Šedá: A bodíky sbíráte?
27/3 2023
Workshop: Video KLIP
3/4 2023
Pragovka Art District
12/4 2023
Terezie Nekvindová: „Kurátor má fakt moc“. Jak se v 90. letech čeští umělci a umělkyně vyrovnávali s tzv. kurátorským obratem
17/4 2023
Josef Radimecký: Drogy a umění
24/4 2023
Komentovaná prohlídka výstavy Bohemia: Příběh fenoménu, 1950-2000 s fotografkou Libuší Jarcovjákovou