TransformArt: cyklus přednášek o současném umění 

Připadá vám současné umění izolované od okolního světa? TransformArt vám k němu pomůže najít cestu! Cyklus inspirativních přednášek o vztahu umění, vědy a technologií zahajujeme v Kunsthalle Praha již v dubnu 2022.  

Co je TransformArt?

Strhující přednáškový cyklus (nejen) o současném umění. Během letního i zimního semestru vás v Kunsthalle Praha čeká deset lekcí na téma různorodých a proměnlivých vazeb mezi uměním, vědou, architekturou & technologiemi. Od post-internetového umění přes světelnou reklamu v architektuře až po dějiny zvuku a sluchu nebo legendární kabinety kuriozit. Přijďte diskutovat, inspirovat se a posedět u toho s kávou/vínem v ruce v industriálním prostoru nové kavárny či bistra. 

Pro koho je určený?

Pro všechny, kdo se nebojí inovativních pohledů (nejen!) na současné umění. Pro fanoušky umění, pro pedagogy nebo studentky a studenty s touhou připravit se maximálně na přijímačky pro budoucí studium např. dějin umění či jiných uměnovědných a teoretických oborů. Anebo zkrátka pro všechny, kdo milují kulturu a umění a mají chuť si nadále rozšiřovat obzory.         

Kdo na něm vystoupí?

Přední odbornice a odborníci z ČR i zahraničí: Vendula Hnídková (Vznik elektrického národa), dále Milan Guštar (Technické aspekty kinetického umění), Anna Kvíčalová (Historie a vývoj sound artu), Tomáš Hříbek (Etika nových technologií), Eva Bendová (Architektura, neony & světelná reklama), David Kořínek (Novomediální umění a jeho transformace k post-internetovému umění), Tomáš Ruller (Performativita umění nových médií) anebo britská badatelka Marion Endt-Jones (O praktikách sbírání a vystavování umělce-sběratele Marka Diona).      

  • TERMÍN
    Přednášky se uskuteční každé pondělí od 19:00 v termínu od 25. dubna do 20. června 2022 
     

  • CENA
    Základní cena: 5 500 Kč
    Cena pro členky a členy Kunsthalle Praha4 950 Kč (sleva 10 %)
    Cena pro členky a členy v kategorii Junior: 2 250 Kč (50 % — za podpory Nadace BPD)
    Cena pro učitelky a učitele: 2 250 Kč (50 % — za podpory Nadace BPD)
     

  • MÍSTO:
    Bistro či kavárna Kunsthalle Praha s možností zakoupit si kávu, víno či jiné občerstvení

Co všechno je v ceně kurzu?

  • Deset přednášek o 60–90 minutách (aktuální fenomény z první ruky, současné umění jasně a srozumitelně)

  • Možnost navštívit velkou multimediální výstavu Kinetismus: 100 let elektřiny v umění ještě před zahájením přednášek

  • Komentované prohlídky výstav i zrekonstrované industriální budovy samotné

  • Osobní sektání s výraznými českými i zahraničními osobnostmi během inspirativního odpočinkového večera s kávou či skleničkou vína

  • Exkluzivní komentovaná prohlídka zrekonstruované funkcionalistické budovy Elektrických podniků hl. města Prahy (arch. Adolf Beneš, 1927–1935) v doprovodu architekta Marka Tichého

Foto: Vojtěch Veškrna, Lukáš Masner

KALENDÁŘ AKTUÁLNÍHO SEMESTRU


Přesný program, jednotlivé přednášející včetně anotací budeme průběžně doplňovat, jejich pořadí a konkrétní téma se může změnit.


Vendula Hnídková: Vznik elektrického národa  (11. 4. 2022 / 19.00)
 

Karikatura v magazínu ZEPOP (Zprávy elektrických podniků) zachytila příslušníky „pražského národa elektrického“, jak se s vervou stěhují do nové Ústřední budovy Elektrických podniků v Praze Bubnech. Z vyobrazení doslova sálá dynamika okamžiku, nezdolná energie pracující masy. Ale jakým způsobem elektřina konkrétně zasáhla moderní města a změnila život v nich?

Mgr. Vendula Hnídková, PhD., je historička architektury a kurátorka. Absolvovala dějiny umění na Filozofické fakultě MU v Brně a doktorské studium na UMPRUM v Praze. V současnosti působí v Ústavu dějin umění AV ČR. Vedle řady dalších publikací je také autorkou knih Pavel Janák - Obrys doby (Arbor vitae/UMPRUM 2009) a Národní styl: Kultura a politika (UMPRUM 2013). V rámci stipendia Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship působila na University of Birmingham. Je kurátorkou výstavy Zengerova transformační stanice: Elektřina ve městě, elektřina v architektuře.


Milan Guštar: Technické aspekty kinetického umění (25. 4. 2022 / 19.00)
 

Přednáška bude věnována hledání kinetických prvků v umění od dávnověku po současnost. Pokusí se najít a vymezit podstatu kinetického umění a shrnout technické předpoklady jeho vzniku. Zaměří se na vývoj techniky, mechaniky, elektroniky a informatiky ve spojitosti s uměním a nastíní souvislost našeho smyslové vnímání s percepcí uměleckých děl.

Ing. Milan Guštar, PhD., je hudebník, programátor, konstruktér elektronických zařízení, organolog, pedagog a publicista. Jeho autorské skladby, zvukové a multimediální instalace, v nichž často využívá matematické principy a algoritmické postupy, jsou ovlivněny minimalismem. Kromě vlastní tvorby se zabývá rovněž výzkumem na pomezí vědy, techniky a umění, především matematickými principy v hudbě, teorií tónových soustav, elektronikou, informatikou, aplikovanou matematikou. Často spolupracuje s předními českým výtvarníky. Spolu s Federicem Díazem je autorem rekonstrukce světelně-kinetické plastiky Zdeňka Pešánka pro Edisonovu transformační stanici.


Anna Kvíčalová: Zvuk, věda a umění: od vln na rybníce k sonografickému záznamu (2. 5. 2022 / 19.00)
 

Vědění o zvuku a sluchu, akustický experiment nebo spekulace o metafyzické povaze zvukových vibrací nebyli nikdy výhradní doménou přírodních věd ani hudební teorie, ale byli formovány na průsečících mezi vědou, filozofií, náboženstvím a uměním. V přednášce nahlédneme dějiny západní kultury prostřednictvím studia akustiky: představíme si technologické i kulturní pozadí historických pokusů o vizuální zachycení zvuku i vztah mezi uměním a vědou při formulování moderních teorií smyslového vnímání nebo vzniku akustické ekologie.

Dr. Phil. Anna Kvíčalová, MA, je historička vědy a religionistka, zabývá se dějinami zvuku a sluchu. Působí v Centru pro teoretická studia (Karova Univerzita a AVČR) a na Masarykově univerzitě v Brně. Studovala na University of Amsterdam a Freie Universität Berlin a mezi lety 2013 a 2018 působila na Institutu Maxe Plancka pro historii vědy v Berlíně. Je autorkou knihy Listening and Knowledge in Reformation Europe (Palgrave, 2019) a dalších textů o sluchu, zvuku a akustice. V současnosti se zabývá dějinami sluchové objektivity ve střední Evropě 19. a 20. století v rámci výzkumného projektu The Second Sense: Sound, Hearing and Nature in Czech Modernity


Marion Endt-Jones: Od eklektických k elektrickým: praktiky sbírání a vystavování Marka Diona
 

V přednášce se budeme zabývat instalací Marka Diona Kabinet elektrických kuriozit v Kunsthalle Praha ve světle umělcova dlouhodobého zájmu o kabinety kuriozit šestnáctého a sedmnáctého století. Dionova apropriace archeologických, ekologických a etnografických metodologií, jeho site-specific praxe a využití kabinetu jako taxonomického nástroje, odkazují k surrealistickým technikám spolupráce, juxtapozice a nalezeného objektu. Mohou takové strategie vyburcovat diváky ke zpochybňování vědeckých, historických a muzeologických narativů a k podnětným otázkám po významu objektů?

Dr. Marion Endt-Jones je nezávislá badatelka, spisovatelka, pedagožka, překladatelka a kurátorka. Zabývá se surrealismem a přírodní historií, kabinety kuriozit v současném umění a muzejní prezentaci, kulturní historií přírodních objektů, praktikám sběratelství a vystavování od 16. století po současnost. Je absolventkou postdoktorandských stipendií od Henry Moor Foundation a British Academy. V letech 2006 až 2015 vedla kurzy dějin umění a vizuálních studií na University of Manchestru. Je kurátorkou výstavy Coral: Something Rich and Strange, která se konala od listopadu 2013 do března 2014 v Manchester Museum. Je rovněž editorkou stejnojmenného katalogu k výstavě a autorkou řady článků a kapitol v kolektivních monografiích.
 


Eva Bendová: Reklama v prostoru, neonová světla a výtvarné umění
 

Přednáška nás přenese do Prahy mezi válkami, kdy se rychle rozvíjely možnosti osvětlení města, neonové reklamy a iluminace moderní architektury pomocí těchto světel. Město získávalo proměnný světelně dynamický a jedním pohledem neuchopitelný ráz. Neonová kinetická reklama se stala součástí dynamiky velkoměsta a pronikala prakticky nejen do jeho ulic, také do filmu a výtvarného obrazu města. Světelné návrhy průčelí a interiérů pražských obchodních domů v sobě spojovali architekturu, umělecké řemeslo, design, umění a svým způsobem i scénografii. S průkopnickými řešeními přišel Zdeněk Pešánek, ale také František Zelenka, Ladislav Sutnar nebo architekti Pavel Janák a Max Gerstel. Přednáška shrne technologické možnosti dobové prostorové reklamy, zásady její instalace a pronikání do výtvarných realizací umělců, které její dynamika nenechala v klidu. Inspirace čerpali i na mezinárodní umělecké scéně, v příkladech publikovaných v avantgardních časopisech. Jak se přístup Zdeňka Pešánka odlišoval od všech ostatních? A v čem spočívala moderní dynamická krása funkcionalistických domů Pavla Janáka? Díla v současnosti již zaniklá.

PhDr. Eva Bendová, PhD., je česká historička umění, zabývá se interdisciplinárními dějinami umění, vizuálním uměním a architekturou 19., 20. a 21. století. Krátce studovala na Fakultě architektur ČVUT v Praze, následně obor dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 2013 ukončila studium doktorátem. Mezi lety 2005 až 2018 působila v Národní galerii Praha ve Sbírce grafiky a kresby jako kurátorka grafiky a kresby 20. a 21. století.

Je autorkou a kurátorkou výstavních projektů v Národní galerii Praha, Západočeské galerii v Plzni, Oblastní galerii Liberec a dalších institucích včetně zahraničních. Přednáší dějiny umění na Univerzitě Karlově v Praze a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Jako autorka a spoluautorka vydala řadu publikací. V roce 2018 jí v nakladatelství Paseka v edici Zmizelá Praha vyšla kniha Neony a světla reklam.


Tomáš Hříbek: Mohou stroje tvořit umění?

Je možné, aby stroje byly nejen používány k tvorbě umění, ale aby samy umění tvořily? Zdá se, že k odpovědi na tuto otázku se dopracujeme nejlépe tak, rozložíme-li ji na několik podotázek: Co je "tvoření"? Co je "umění"? A konečně, jaké "stroje" máme na mysli? V přednášce mj. přijde řeč na Turingův test inteligence i kreativity anebo na Searlův Argument čínského pokoje.

PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D., je český filosof. Magisterský titul získal na Bowling Green State University a doktorát na University of Minnesota, Minneapolis. Působí ve Filosofickém ústavu AV ČR v Praze a učí na několika vysokých školách včetně Akademie výtvarných umění a Anglo-American University.

Jeho odborné zájmy se pohybují od témat ve filosofii mysli a filosofii biologie k etice až estetice. Je autorem několika monografií, desítek odborných statí a kapitol v kolektivních monografiích. Je také členem Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice.


David Kořínek: Novomediální umění a jeho transformace k post-internetovému umění
 

Doc. Mgr. David Kořínek, je umělec, filmový režisér, pedagog a vedoucí Centra audiovizuálních studií na FAMU. Absolvoval magisterská studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor filmová věda a estetika. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity vedl Mediální laboratoř a od roku 2005 byl vedoucím specializace Digitální média.

Ve spolupráci s VVP AVU a skupinou E AREA se podílel na několika vývojářských programech a výzkumných projektech. Ve své práci se zaměřuje na elektronická média a digitální vizuální kulturu. Pro Českou televizi vytvořil jako režisér několik desítek publicistických a dokumentárních děl. Je členem sdružení E AREA a od roku 2006 členem umělecké skupiny Rafani.


Tomáš Ruller: Performativita umění nových médií

Na vybraných dílech, z historie i z probíhající výstavy, Tomáš Ruller ukáže, jak je tzv. "performativní obrat" přítomen v umění nových technologií. Téma pak přiblíží na ukázkách z tvorby Steiny a Woodyho Vašulkových a na příkladech ze své vlastní tvorby.

Prof. ak. soch. Tomáš Ruller, umělec nových médií a performance. Absolvoval  AVU v Praze, spoluzakládal FaVU VUT v Brně, kde založil katedru Video-multimedia-performance a vedl Ateliér performance. V 80. letech byl spoluzakladatelem mezinárodního hnutí Black Market, byl aktivní v opozici a Sametové revoluci. V 90. letech organizoval výstavy a symposia Hi-Tech/Umění. Je čestným předsedou Centra umění nových médií Vašulka Kitchen Brno. Přednášel na univerzitách v Evropě, Americe i v Asii. Umělecky se prezentoval na Documenta 8 v Kasselu, spolupracoval s Feldman Gallery New York, performoval v P.S.1 New York, LACE & PØST Los Angeles, Centre Pompidou Paris, na Bienále v Benátkách a.j.. Jeho dílo je publikováno v monografii PERFORM-MADE.


Laurent Mignonneau & Christa Sommerer: Portrét na mušce   

Laurent Mignonneau & Christa Sommerer jsou mezinárodně uznávaní umělci pracující s médii, výzkumníci a průkopníci interaktivního umění. Instalace rakousko-francouzské dvojice jsou založeny na přirozených a intuitivních rozhraních a vědeckých principech, jako jsou umělý život, komplexita a generativní systémy.  Portrét na mušce patří mezi jejich četná participativní díla, která zkoumají vztah mezi biologií, technologií a uměním, a je součástí výstavy Kinetismus: 100 let elektřiny.

Laurent Mignonneau & Christa Sommerer v rozhovoru s Chritelle Havranek, hlavní kurátorkou Kunsthalle Praha, představí svoji třicetiletou uměleckou spolupráci na poli umění a vědy. Diskuze se také bude týkat oblastí jejich zájmu, kterými jsou vztah člověka a přírody a ekologická témata.

Laurent Mignonneau & Christa Sommerer pracovali na IAMAS Academy v Gifu, Japonsko, ATR Research Labs v Kjótu, Japonsko, MIT CAVS v Cambridge US a na NCSA v Champaign Urbana, IL, USA. V roce 2004 založili oddělení Interface Cultures na University of Art and Design v rakouském Linci. Sommerer zastávala pozice hostující profesorky na CAFA Central Academy of Fine Arts v Pekingu, Tsukuba University a Aalborg University, Dánsko. Laurent Mignonneau byl hostujícím profesorem na Paris 8 University. Společně vytvořili kolem 40 interaktivních uměleckých děl vystavených na přibližně 350 mezinárodních výstavách. Velkou retrospektivu jejich děl představí ZKM: Center For Art and Media Karlsruhe od 7. 5. 2022 do 31. 7. 2022. Laurent Mignneau a Christa Sommerer získali za svoji práci mnoho ocenění.


Marek Tichý: Komentovaná prohlídka Elektrických podniků na Vltavské


Ing. arch. Marek Tichý je autorizovaný architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kterou absolvoval v roce 1995. V letech 1993–1994 studoval na škole architektury v Nantes a pracoval v Nantes a v Paříži v atelieru 3A Paris – Nantes, v letech 1995–2001 působil v atelieru SEA (Skupina ekologické architektury), v roce 2002 spoluzaložil architektonickou a inženýrskou kancelář Tichý & Kolářová a následně TaK Architects.

Členem České komory architektů je od roku 1999, odborným asistentem na Fakultě architektury od roku 2005. V roce 2021 vydalo nakladatelství Argo jeho knihu Historická a současná architektura s podtitulem Zamyšlení nad prací architekta v prostředí památkové rezervace na příkladech vlastní praxe.


* Dále se můžete těšit na přednášky k materiální kultuře digitálního věku, experimentálnímu filmu či k environmentálním aspektům technologií.