TransformArt:
PROMĚNY VNÍMÁNÍ ČASU A UMĚNÍ

Termín: 6/10–8/12 2025

Jak současné umění pracuje s časem? A jak se proměňuje jeho vnímání v době nových technologií? Podzimní semestr oblíbeného kurzu TransformArt nabídne pohled na temporalitu v umění – od tradičních forem až po digitální média, umělou inteligenci nebo počítačové hry.

Úplný program přednášek bude zveřejněn brzy. 

Rezervovat místo

LETOS PŘEDNÁŠKY POVEDOU

6.10 2025
Tomáš Hříbek, filosof, pedagog na AVU

13.10 2025
Lívia Nolasco-Rózsás historička umění a kurátorka

20.10 2025
Hana Bendová herní badatelka a pedagožka na Katedře herní designu, FAMU

27.10 2025
Filip Vostál sociolog a filosof

3.11 2025
Lukáš Pilka digitální designer a publicista

10.11 2025
Roman Ondak konceptuální umělec

19.11 2025
Jiří Kovanda performer, výtvarný umělec a pedagog

24.11 2025
Pavlína Morganová historička umění a kurátorka

1.12 2025
Michaela Janečková teoretička architektury

8.12 2025
Michael Rosa digitální umělec a designer

PROGRAM

6. října - úvodní přednáška
Tomáš Hříbek
Budoucnost nového ve vysokorychlostní společnosti

Řada sociologů a sociálních filozofů charakterizovala období moderny z hlediska akcelerace změny — sociální, technologické, umělecké. V době po konci moderny se technologické a sociální změny ještě zrychlují. Z pozice umění, které se během modernismu hnalo za novým a novějším, se dnes zdá, že neustálá změna možná není výlučně pozitivní hodnotou. Jak může umění být inovativní v době, kdy se úsilí o nové stalo nežádoucím, ne-li nemožným?

Tomáš Hříbek, Ph. D. působí ve Filozofickém ústavu AV ČR. Věnoval se filosofii mysli a vědomí a vybraným tématům z bioetiky a filosofie umění. V posledních letech rozšířil své pole zájmu o etiku nových technologií. V této souvislosti stál u zrodu interdisciplinárního Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) a Centra pro environmentální a technologickou etiku v Praze (CETE-P). Je autorem publikací v češtině a angličtině.

13. října - komentovaná prohlídka výstavy Persistent Worlds s Alice Bucknell a kurátorkou Lívií Nolasco-Rózsás

20. října - přednáška
Helena Bendová
Počítačové hry v galerii: úvod do historie game artu

Přednáška stručně představí, jak se počítačové hry od 80. a 90. let minulého století postupně staly jedním z médií, s nímž pracují výtvarní umělci. Zároveň bude ukázána i tendence z opačné perspektivy, tedy jak herní designéři začali expandovat se svými interaktivními díly do prostoru galerií. Vzhledem k omezenému rozsahu přednášky bude zaměřena primárně na počátky tohoto vzájemně inspirativního vztahu mezi výtvarným uměním a digitálními hrami.

Mgr. Helena Bendová působí jako odborná asistentka na FAMU na Katedře herního designu, předtím byla 15 let pedagožkou v Centru audiovizuálních studií na téže škole. Odborně se věnuje filmu a počítačovým hrám. Je v současnosti hlavní řešitelkou za FAMU u vědeckého grantu NAKI ve spolupráci s ČVUT a NFA, zaměřeném na archivaci a prezentaci digitálních her v paměťových institucích. O hrách napsala dvě odborné publikace: Umění počítačových her (2017, NAMU) a Co je nového v počítačových hrách (2019, Nová Beseda).

27. října - přednáška
Filip Vostal
O čase a kulturách okamžitostí naší epochy

Minimálně od počátku moderní doby lze naši epochu charakterizovat jako éru či období neustálého zrychlování času a kultury okamžitosti. A jak ve vztahu k post- či novým technologií, socio-kulturní a (geo)politické změně tak i v souvislosti s celkovým tempem našich žitých životů. Naše doba se nezrychluje jen obrazně ale i skutečně. Jak ukazuje německý sociolog Hartmut Rosa nebo britský sociální a kulturní antropolog John Tomlinson, žijeme v éře nikdy nekončící "sociální akcelerace" – všechno musí běžet rychleji: technologie, práce, komunikace, vztahy, zdraví, láska, děti. Tomlinson říká že žijeme v "epoše okamžitosti.“ Ve své přednášce přicházím s řešením takzvané "časové autonomie" – to jest schopnosti znovu si přivlastnit a "ochočit" čas jako něco víc než pracovní kalendář, meetingy a notifikace, tedy jako jen to, čemu staří Řekové říkali Chronos. Prolínání vědy a umění, na které se v této přednášce zaměřím, představuje "lakmusový papírek" či lépe řečeno ohnisko těchto pokusů.

Filip Vostal, BA, MSc., Ph. D. je seniorní výzkumník na FLÚ AVČR a odborný asistent na FSV UK, FEL ČVUT a na Univerzitě ve Vídni. Zabývá se sociologií a filosofií času, zrychlení, okamžitosti a to v současné společnosti, konkrétně se též zaměřuje na vědu a vědce. Momentálně se zabývá časem a AI, temporalitou v kvantové mechanice a termodynamice a notafilií. Twitter/X: @ChronosKairos3

3. listopadu - přednáška
Lukáš Pilka
Deepfake Collections

Návštěvnické centrum u jezera Loch Ness si stěžuje, že od nástupu generativní AI se objevuje bezpočet „fotografií" zachycujících legendární příšeru. A je tedy stále těžší odlišit staré snímky lochnesky (tradiční falza) od těch nových. V Dali Museu v St Petersburg na Floridě vás přivítá avatar slavného surrealisty, který vypadá jako Dalí a mluví hlasem jako Dalí. Navíc si popovídá s návštěvníky nebo také vyfotí selfíčko. Na pár kliknutí si dnes vygenerujeme imitace dávno zesnulých autorů, vytvoříme falešné muzejní artefakty, umělecká díla, která nikdy nevznikla, nebo historické záznamy, které nikdo nepořídil. Generativní umělá inteligence umožňuje připravovat simulace s nulovou náročností a stále vyšší přesvědčivostí. Muzea, archivy a galerie tak stojí před výzvou – jak rozlišovat mezi autentickým pramenem a vizuální simulací, jak označovat a interpretovat AI materiály a jak chránit integritu historické paměti. Přednáška se zaměří na příležitosti i rizika generativní AI v kulturních institucí a nabídne vodítka, jak s těmito (a)historickými deepfaky zacházet.

Lukáš Pilka, Ph. D. je digitální designér a publicista. Zabývá se interaktivním a komunikačním designem, současnými technologiemi a digitální transformací muzeí a paměťových institucí. Založil projekt Cabinet of Wonders, mobilního průvodce po muzeích, který využívá umělou inteligenci k vytváření personalizovaných muzejních zážitků. Je také iniciátorem projektu Otevřené sbírky, jenž mapuje stav digitalizace muzejních sbírek v České republice, a autorem aplikace DigitalCurator.art. Lukáš je rovněž, programátorem, nadšencem do neuronových sítí, podcasterem, publicistou a fanouškem starého i nového generativního umění. V roce 2022 obhájil doktorát na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

10. listopadu - VIP preview výstavy The Day After Yesterday s umělcem Romanem Ondakem a kurátorkou Barborou Ropkovou

19. listopadu - performance k výstavě The Day After Yesterday a diskuze s umělcem Jiřím Kovandou

24. listopadu - přednáška
Pavlína Morganová
Úvod do konceptuálního a akčního umění

Cílem přednášky je seznámit se vznikem a vývojem konceptuálního a akčního umění 60. a 70. let s důrazem na hlavní osobnosti československého umění. Zaměříme se na proměnu vztahu diváka a umění, na proměnu uměleckého artefaktu v činnost a zážitek, ale též na problematiku dokumentace a reflexe tohoto nového druhu umění. V neposlední řadě si ukážeme, jak se principy akčního a konceptuálního umění uplatňují v postkonceptuální tvorbě od 90. let 20. století až do současnosti.

Doc. PhDr. Pavlína Morganová, Ph. D. je historička umění a kurátorka, vedoucí VVP AVU, na Akademii výtvarných umění v Praze přednáší dějiny českého umění 20. a 21. století v kontextu střední a východní Evropy. Je autorkou knih Procházka akční Prahou / Akce, performance, happeningy 1939-1989 (VVP AVU 2014), Czech Action Art / Happenings, Actions, Events, Land Art, Body Art and Performance Art Behind the Iron Curtain (Karolinum Press 2014), vycházející z české knihy Akční umění (Votobia, 1999, 2. vydání Nakladatelství J. Vacl, 2010); spoluatorkou knihy Výstava jako médium. České umění 1957-1999 (VVP AVU 2020) a spolueditorkou antologie České umění 1939-1989 / Programy, kritické texty, dokumenty (Academia, 2001) a České umění 1980-2010 / Texty a dokumenty (VVP AVU, 2012). Pravidelně se účastní mezinárodních konferencí a publikuje v odborných časopisech a katalozích.

1. prosince - přednáška Michaely Janečkové k historii, typologii a kontextu tzv. kulturních domů v Československu

Ing. arch., Mgr. Micheala Janečková, PhD. studovala Fakultu architektury ČVUT, navazující magisterský program dějin umění na UMPRUM a doktorský program v oboru Teorie a dějiny moderního a současného umění tamtéž (Ph.D. 2022). V letech 2013–2017 byla členkou řešitelských týmů grantových projektů Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu (NAKI III) a Architektura a česká politika v 19. – 21. století (NAKI II). Od roku 2024 pracuje v Oddělení uměleckohistorické topografie ÚDU AV ČR, v. v. i. Podílí se na edičních řadách uměleckých památek (Umělecké památky Prahy a Umělecké památky Moravy a Slezska). Zaměřuje se na architekturu 20. století, zejména poválečného období v tehdejším Československu.

8. prosince - live session s digitálním umělcem a designérem Michaelem Rosou v prostoru Kidshalle

SOUČÁSTÍ PROGRAMU BUDE TAKÉ NÁVŠTĚVA VÝSTAV

Alice Bucknell: Persistent Worlds
Výstavou vás provede autorstvo. Alice Bucknell je umělecká osobnost původem z USA, ve své tvorbě propojuje spekulativní fikci, ekologii, kvantovou mechaniku a mimo-lidské inteligence. Pracuje na pomezí videoher a vizuálního umění.  

Roman Ondak: The Day After Yesterday
Výstavou vás opět provede sám autor – mezinárodně uznávaný současný umělec slovenského původu, jehož práce zahrnuje instalace, intervence, video, performance, objekt, fotografii i kresbu. 

Alice Bucknell: Persistent Worlds

Alice Bucknell: Persistent Worlds

10/10 2025—19/1 2026
Roman Ondak: The Day After Yesterday

Roman Ondak: The Day After Yesterday

13/11 2025—9/3 2026

PROČ CHODIT NA KURZ?

  • Získáte přehled o tom, co hýbe současnou kulturní scénou 

  • Seznámíte se s umělci a umělkyněmi z Česka i ze zahraničí 

  • Připravíte se na přijímací zkoušky nebo podpoříte probíhající studium umění či teorie 

  • Celý podzim budete navštěvovat inspirativní prostředí Kunsthalle Praha 

  • Získáte odborné znalosti od předních osobnosti české i mezinárodní umělecké scény 

  • Naučíte se diskutovat o vztahu umění, společnosti a technologií 

  • Získáte nové kontakty při příjemných večerech 

CO SE NAUČÍTE A DOZVÍTE?  

  • Jak umění zachází s časem a jeho strukturou 

  • Jak probíhají proměny uměleckých forem pod vlivem technologií 

  • Poznáte etické otázky spojené s využíváním umělé inteligence v umění a kulturních institucích 

  • Prozkoumáte dočasnost a dynamiku spolupráce jako umělecké formy 

  • Rozeberete vnímání času ve videohrách 

  • Ponoříte se do současné institucionální praxi a jejích technologických výzev 

PRAKTICKÉ INFORMACE

Kdy: každé pondělí od 6. října do 8. prosince 2025, vždy od 18.00
Kde: Kunsthalle Praha a různé lokace v terénu
Forma: přednášky, workshopy, diskuze
Cena: Studentstvo a učitelstvo: sleva 50 % 3250 Kč
Členové a členky Kunsthalle Praha: sleva 20 % 5200 Kč
Základní kurzovné: 6500 Kč (vyplatí se vám pořídit členství, začíná od 1000 Kč/rok) 

TransformArt je určen všem, kdo se zajímají o umění, jeho současné podoby i budoucí směřování. Přihlaste se a buďte u toho. 

ARCHIV MINULÝCH SEMESTRŮ

Krajiny (sebe)poznávání a sdílení (LS 2025)

Jarní cyklus kurzu TransformArt je volně inspirován výstavou mezinárodně uznávané japonské umělkyně Chiharu Shioty s názvem Neklidná duše a prezentací tvorby Kristýny a Marka Milde Volání lesa. 

V návaznosti na obě aktuální výstavy v Kunsthalle Praha se budeme ptát po možnostech umění zodpovídat otázky týkající se vztahu mezi lidskou kulturou a přírodním ekosystémem včetně jeho současných problematických aspektů. Jak nás ovlivňuje prostor architektury a jak prostor lesa? Můžeme s pomocí současného umění čelit klimatickým výzvám, které přináší doba antropocénu? Jakou roli hraje v digitální době haptická zkušenost materiálu a pomíjivost textilních sítí? A jak se touha po návratu ke kořenům, rituálům a přírodě odráží v současném umění? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi během devíti lekcí, kterými nás provedou významné tvůrci*kyně a teoretiky*čky napříč disciplínami. 

Neviditelné (v) umění (ZS 2024)

Kurz se zaměřuje na opomíjené aspekty, osobnosti a problémy v současném umění. Navazuje na výstavy v Kunsthalle Praha, včetně retrospektivy Exposures fotografky Lucie Moholy a prezentace japonské umělkyně Chiharu Shioty.

Účastníci zkoumají roli žen v umění, právní aspekty autorství a objevují méně známé architektonické skvosty.

Odolnost umění v digitální době (LS 2024)

Kurz je věnován tématu odolnosti umění v digitální době. Zabývá se otázkou, nakolik jsou principy a materiály současného umění odolné vůči běhu času, a přibližuje problematiku restaurování s ohledem na nové technologie, video-art a výzvy spojené se zapojením AI do umělecké tvorby.

Účastníci se setkávají s odborníky, jako jsou umělec a pedagog Pavel Büchler, teoretik Matěj Forejt, restaurátor Palo Sás, kurátorka Barbora Ropková nebo teoretička umění Pavla Pauknerová. Součástí kurzu je také praktický workshop knižní vazby pod vedením mistra knihvazby Jana Hybnera.

Umění číst umění (ZS 2023)

Kurz se zaměřuje na to, jak číst současné umění a jaký je vztah mezi knihami a uměleckou tvorbou. Účastníci se pokusí umění číst z různých úhlů pohledu a zaměří se na vztah umění a získávání vědomostí v digitální době, v návaznosti na připravovanou výstavu READ umělecké dvojice Elmgreen & Dragset.

Kurz také zkoumá, jak grafický design pomáhá rozumět jazyku umění prostřednictvím vytváření vizuální identity, jak číst hodnotu uměleckého díla na trhu a jaký je fyzický rozměr umělecké tvorby – účastníci si to vyzkouší v rámci workshopu s betonem. Součástí kurzu jsou setkání s významnými osobnostmi ze světa umění, designu a dalších oborů s interdisciplinárními přesahy.

Co dnes znamená být umělcem*kyní? (LS 2023)

Kurz se zaměřuje na otázku, co znamená být umělcem či umělkyní v dnešní době, v návaznosti na výstavu Bohemia: Příběh fenoménu, 1950–2000, která probíhá v Kunsthalle Praha.

Účastníci se pokusí nahlédnout do myšlení umělců*kyň a zjistí, jak se proměnilo chápání postavy umělce*kyně v souvislosti s koncepty flanérství, bohémství či hnutí hippies. Zkoumat budou i otázku, zda je tradiční představa autorství udržitelná v době nových komunikačních technologií, a jak se měnilo vnímání přírody očima umělců*kyň. Fyzicky si na vlastní kůži vyzkouší, zda může být umělcem*kyní každý, v rámci workshopu s betonem.

Kompletní archiv minulých semestrů