TransformArt: cyklus přednášek o současném umění 

Karel Císař, Tomáš Pospiszyl, Kateřina Šedá, Terezie Nekvindová, Josef Radimecký, Vladimir 518, Krištof Kintera nebo dokonce Libuše Jarcovjáková! Zapojte se do pokračování populárního cyklu přednášek o (nejen) současném umění. Nadcházející letní semestr se dotknet témat, jakým jsou drogy v umění, pražská brutalistní architektura, současná fotografie i klíčové otázky "co je to současné umění?".

O čem bude TransformArt 3? 

Jako ústřední otázku volíme: Co dnes znamená být umělcem*kyní? V návaznosti na připravovanou výstavu Bohemia: Příběh fenoménu, 1950–2000, která proběhne v Kunsthalle Praha na jaře 2023, se pokusíme nahlédnout do nitra a myšlení umělců*kyň. Zjistíme, jak se proměnilo chápání postavy umělce*kyně v souvislosti s moderními koncepty flanérství, bohémství či hnutí hippies. Zajímat nás bude, jestli je tradiční představa autorství udržitelná i v době nových komunikačních technologií nebo jak se proměňovalo vnímání a zachycování přírody očima umělců*kyň. Zda je pravda, že dnes může být umělcem/kyní každý, si účastníci mohou na vlastní kůži vyzkoušet v rámci workshopu Video KLIP – zaměřeného na vizuální zobrazení hudby.

Čeká vás devět inspirativních setkání s významnými osobnostmi z různých disciplín od výtvarného umění, fotografii či architekturu, přes neurobiologii a psychologii, až po environmentální estetiku.

Pro koho je určený?

Pro všechny, kdo chtějí porozumět roli současného umění v našem každodenním životě. Studentům, kteří se připravují na umělecké vysoké školy nebo profesionálům, kteří si rádi rozšiřují obzory v uměleckých tématech.  

Co dalšího kurz nabízí?

Příležitost diskutovat s vyhledávanými odborníky na dané téma. Možnost nechat se vzájemně inspirovat, posedět u přednášky a následné debaty s kávou či vínem v ruce. Vybrané přednášky pro vás navíc doplníme speciálními komentovkami aktuálních výstav, prohlídkami uměleckých projektů ve veřejném prostoru nebo interaktivním workshopem.     

© Iryna Drahun, Létoslav Chromek, Jan Malý,  Josef Rabara, Vojtěch Veškrna

KOMPLETNÍ PROGRAM TRANSFORMARTU 3

Tomáš Pospiszyl: Co je to současné umění?
Pondělí 27/2 2023 | 19.00

Současné umění se dlouho zdálo unikat pozornosti historie či teorie umění. Řeklo by se, že to zkrátka umělecká produkce, která vzniká právě teď. Samotný termín současné umění však má už od dvacátého století svou historii a teoretické koncepce, své instituce a dokonce muzea. Odkdy současné umění vlastně existuje? Čím se liší od umění moderního? Jak se proměnila nejen výtvarná tvorba, ale i očekávání, jež máme spojená s tvůrci současného umění? Jakým způsobem můžeme přistupovat k tématům a hodnotám, jež současné umění prezentuje? Přednáška s obrazy se pokusí na tyto otázky najít odpovědi. 

Doc. Mgr. Tomáš Pospiszyl, Ph.D., je historik umění, kurátor a pedagog. Zabývá se výtvarným uměním 20. a 21. století. Zkoumá vztahy mezi tvorbou východní Evropy a Západu nebo mezi vysokou a populární kulturou. Zajímá se o vztah filmu a výtvarného umění a publikoval články o oficiálním výtvarném životě socialistického Československa. Vedle katalogů a dalších publikací vydal knihy Srovnávací studie (Fra, 2005), Asociativní dějepis umění (tranzit.cz, 2014) nebo Vladimír Ambroz: Akce, (BiggBoss, 2017). Výbor jeho studií vyšel i v anglickém jazyce jako An Associative Art History; Comparative Studies of Neo-Avant-Gardes in a Bipolar World (JRP Ringier & Les Presses du Réel, Zurich 2017). Jeho zatím poslední knihou je monografie Teodora Rotrekla (Kunsthalle Praha, Academia, Galerie Kodl, 2022). Vede Katedru teorie a dějin umění na Akademii výtvarných umění v Praze.

Panelová debata: Sochy domů a Dívka s holubicí a
Středa 8/3 2023 | 19.00

Debatní panel složený z teoretika architektury Rostislava Koryčánka, popularizátora architektury Vladimíra 518, architekta Hotelu Praha Arnošta Navrátila a umělce Krištofa Kintery bude diskutovat o minulosti a budoucnosti staveb, které jsou součástí projektu Sochy domů a Dívka s holubicí.

Období vlády komunistické strany od roku 1948 až do sametové revoluce v roce 1989 způsobilo v tehdejším Československu na jedné straně kulturní zpomalení, na straně druhé i na tomto omezeném hracím poli vznikaly architektonicky zdařilé realizace mezinárodního významu. Dodnes je česká společnost přijímá rozpačitě a kvůli jejich zatížení bezohledností komunistického režimu si k nim hledá cestu jen obtížně. Pražský rodák Krištof Kintera dlouhodobě vnímá tuto nepříjemnou realitu vymazávání společenské paměti města, na níž reaguje proměnou budov na sochy, tedy umělecká díla, která tvoří zcela nový rámec vnímání architektury označované jako brutalistní. Jak mohou sochy otevřít nový pohled na architekturu a jaká je budoucnost těchto staveb?

Katalog k výstavě Krištofa Kintery vydává Kunsthalle Praha & BiggBoss. Na debatě bude v předprodeji za 600 Kč.   

Karel Císař: Diskursivní prostory současné fotografie. Případ Wolfganga Tillmanse
Pondělí 13/3 2023 | 19.00 

Zatímco v osmdesátých letech byly rozpory spojené s příslušností fotografie k estetickému diskursu využívány ke kritice tradičních kategorií autorství, životního díla nebo žánru, v současné době jsou pozitivně rozvíjeny při hledání nové role umělce či umělkyně. Na příkladu německého umělce Wolfganga Tillmanse se pokusíme ukázat, jak strategické přecházení mezi žánry umělecké, módní či vědecké fotografie souvisí s jeho společenskou angažovaností.

Prof. Mgr. Karel Císař, PhD., je profesorem teorie a dějin moderního a současného umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jeho texty vyšly v časopisech (Camera Austria, Texte zur Kunst), v katalozích (Secession/Vídeň, Raven Row/Londýn) a knižně v souborech esejů Abeceda věcí (2014) a Signatury všech věcí (2021). Za první z nich byl nominován na Cenu F. X. Šaldy za vynikající výkon v oblasti umělecké kritiky za rok 2014.

Kateřina Šedá: A bodíky sbíráte?
Pondělí 20/3 2023 | 19.00 

Kateřina Šedá se ve své tvorbě zaměřuje na velkoformátové akce, do nichž aktivně zapojuje širokou veřejnost. Účastníci jednotlivých projektů se tak stávají spoluautory děl, jež mají za cíl proměnit jejich vlastní chování. Kateřina představí nejen starší projekty, které vzbudily nadšení i vztek, ale i ty, které aktuálně probíhají. Návštěvníci dokonce získají možnost se do realizace projektu přímo zapojit a stát se spolutvůrcem NÁRODNÍ SBÍRKY ZLOZVYKŮ!

Kateřina Šedá je česká umělkyně, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. V letech 1999–2005 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vladimíra Kokolii. Je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů, které realizovala v České republice i v zahraničí. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali nejen významné umělecké instituce jako např. Artpark Buffalo Niagara v USA (2022–2024), Milton Keynes Art Centrum ve Velké Británii (2022–2023), Městská galerie v Sofii v Bulharsku (2020–2021), LIAF v Norsku (2019), IHME v Helsinkách ve Finsku (2016), SF Moma v San Francisku (2013–2014), Tate Modern v Londýně (2011), ale také vedení měst, vesnic, domovů seniorů a řada dalších organizací. Vystavovala například na 16. mezinárodních bienále architektury v Benátkách (2018), v MMOMA v Moskvě (2016), na Benátském Bienále (2013), New Museum v New Yorku (2009), na Manifesta 7 v Bolzanu (2008), na 5. berlínském bienále (2008), nebo na Documenta 12 v Kasselu (2007) a dalších místech. Její práce obdržela řadu ocenění: Architekt roku 2017 (Česká republika), Magnesia Litera za publicistiku (Česká republika), TAKU Production Prize (Finsko), Nejkrásnější české knihy (Česká republika), Contemporary Art Society Award (Velká Británie), Cena Jindřicha Chalupeckého (Česká republika), Fluxus Award (Německo), Essl Award (Rakousko) a další. 

Workshop: Video KLIP
Pondělí 27/3 2023 | 19.00 

Video KLIP je populární workshop, který spojuje výtvarné umění a hudbu. V rámci výstavy Bohemia: Příběh fenoménu 1950-2000 se zaměříme na umělecké vyjádření pomocí hudby a obrazu. V rámci workshopu si vyzkoušíme střih videa, tak aby rezonoval s rytmem, melodií či atmosférou hudební skladby.

Od dob svého vzniku v Paříži v polovině 19. století představuje myšlenka bohémství vlivnou a přetrvávající součást umělecké identity. Ačkoliv měli lidé zabývající se uměním vždy pověst těch, kdo žijí mimo společenské normy, právě tehdy a na tomto místě byl tento životní styl poprvé přijat systematicky a zromantizován. Koncept bohémy se rychle ujal i mezinárodně a po druhé světové válce se objevil na mnoha různých místech po celém světě. Výstava mapuje rozdíly i prvky kontinuity v rozmanitých projevech těchto scén. Končí na sklonku 20. století, kdy komoditní kultura začala až příliš nahlodávat způsob života založený na jejím odmítání. Myšlenka bohémství nicméně nadále nabízí alternativu ke konformitě, a proto dodnes vzbuzuje fascinaci. Dokonce i z hlubin minulosti nadále láká životními styly, které stále burcují a inspirují.

Pragovka Art District
Pondělí 3/4 2023 | 19.00

Komentovaná prohlídka industriálního areálu Pragovka (Praha-Vysočany) s architektem Markem Tichým a návštěva tamních uměleckých ateliérů

Ing. arch. Marek Tichý je autorizovaný architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kterou absolvoval v roce 1995. V letech 1993 – 1994 studoval na škole architektury v Nantes a pracoval v Nantes a v Paříži v atelieru 3A Paris – Nantes, v letech 1995 – 2001 působil v atelieru SEA (Skupina ekologické architektury), v roce 2002 spoluzaložil architektonickou a inženýrskou kancelář Tichý & Kolářová a následně TaK Architects. Člen České komory architektů od roku 1999. Odborný asistent na Fakultě architektury od roku 2005. V roce 2021 vydalo nakladatelství Argo jeho knihu Historická a současná architektura s podtitulem Zamyšlení nad prací architekta v prostředí památkové rezervace na příkladech vlastní praxe.

Terezie Nekvindová: „Kurátor má fakt moc“. Jak se v 90. letech čeští umělci a umělkyně vyrovnávali s tzv. kurátorským obratem
Středa 12/4 2023 | 19.00 

V 90. letech 20. století se v českém prostředí etabluje profese kurátora/kurátorky a výstava se nově stává tím místem, kde se formulují klíčové problémy soudobého umění. Z jakých důvodů a za jakých okolností se tento přerod, označovaný jako tzv. kurátorský obrat, uskutečnil? A jak nesli vzestup nové profese samotní umělci a umělkyně? Podobně nelibě jako když na přelomu 60. a 70. let začal na Západě dělat výstavy Harald Szeemann, nebo profesi kurátora naopak vítali? Přednáška představí hlavní kurátorské osobnosti 90. let, jejich výstavy a strategie, s nimiž ke své práci přistupovali. Bude se též věnovat mocenským aspektům této nové situace.

PhDr. Terezie Nekvindová, Ph. D., je historička umění, od roku 2006 působí ve Vědecko-výzkumném pracovišti Akademie výtvarných umění v Praze. Zabývá se zejména českým uměním od 60. let do současnosti, mj. problematikou média výstavy a dějin kurátorství. Autorsky se podílela na publikacích Výstava jako médium. České umění 1957–1999 (s Pavlínou Morganovou a Dagmar Svatošovou, 2020), Stanislav Kolíbal. Former Uncertain Indicated (2019, Dieter Bogner a Adam Budak eds.) nebo Automat na výstavu. Československý pavilon na Expo 67 v Montrealu (Terezie Nekvindová, Daniela Kramerová a kol., 2017). Jako (spolu)editorka připravila např. publikace České umění 1980–2010. Texty a dokumenty (2011) nebo Jana Ševčíková – Jiří Ševčík, Texty (2010).

Josef Radimecký: Drogy a umění
Pondělí 17/4 2023 | 19.00 

Přednáška se zaměří na roli drog a jejich užívání v umění jako zdroje inspirace, námětu uměleckých děl nebo prostředku umělcovy práce. Drogy a s nimi související témata se objevují v řadě uměleckých žánrů - od literatury, přes malbu či hudbu. Představeni budou významní umělci a jejich díla, jež se tématu drog a jejich užívání věnovala.

PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., Msc., působí na Klinice adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Byl také ředitelem Meziresortní protidrogové komise vlády. Za dobu svého působení mimo jiné připravil Národní strategie protidrogové politiky v letech 2001-2004 a 2005-2009 a koordinoval zavádění první z nich do praxe na národní i místní úrovni. Podílel se na vzniku Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Je nositelem Ceny adiktologie za významný přínos v oboru adiktologie.

Komentovaná prohlídka výstavy Bohemia: Příběh fenoménu, 1950-2000 s fotografkou Libuší Jarcovjákovou
Pondělí 24/4 2023 | 19.00 

Fotografka Libuše Jarcovjáková se narodila do umělecké rodiny. Vystudovala fotografii na FAMU a záhy po dokončení studií se vydala do Japonska, v roce 1985 se přestěhovala do západního Berlína. V Praze byla jednou z mála lidí, kdo ve své tvorbě dokumentovali sexuální a etnické menšiny. Kvůli politickému klimatu v Československu zůstala většina jejích tehdejších fotografií neobjevená až do roku 2008. Po sametové revoluci se vrátila do Prahy a od té doby zde opět tvoří. V roce 2017 vydala oceňovanou autobiografickou knihu Černé roky a v témže roce získala titul Osobnost české fotografie, jejž uděluje Asociace profesionálních fotografů ČR. V roce 2019 označil britský deník The Guardian její výstavu Evokativ, která se konala na nejvýznamnějším fotografickém festivalu v Arles, za fotografickou expozici roku. Je nositelkou francouzského Řádu umění a literatury.