Persistent Worlds
Alice Bucknell
10/10 2025—19/1 2026
Galerie 3
Kurátorka: Lívia Nolasco-Rózsás
Výstava Persistent Worlds představuje nejnovější tvorbu Alice Bucknell, kteří sídlí v Los Angeles a ve své umělecké a spisovatelské praxi se zabývají spekulativní fikcí, ekologií, kvantovou mechanikou a mimo-lidskými inteligencemi.
Bucknell ve svých projektech kladou důraz na propojenost lidských, nelidských a technologických entit, a nabízí pohled na svět, v němž je existence definována právě těmito vztahy. Prostřednictvím herních engineů vytváří imerzivní scénáře, které zkoumají alternativní, udržitelné reality. Ty jsou klíčové pro konfrontaci s krizemi plynoucími z dominantních modernistických paradigmat.
Přestože nostalgie po předindustriální minulosti přetrvává, návrat do těchto časů je nemožný. Místo toho musí lidstvo radikálně přehodnotit své soužití s přírodou skrze spekulativní prefiguraci potenciálních světů vycházejících z alternativních forem symbiózy. Tento proces může být náročný, ale také velmi hravý. Bucknell se ve své tvorbě snaží tyto dva póly propojit a budují světy, které uznávají vážnost člověkem způsobené klimatické krize a zároveň otevírají prostor pro mnohodruhové soužití založené na naději, odolnosti a radosti.
Termín „persistent worlds” (česky „trvalé světy”) se používá v kontextu multiplayerových počítačových her, kde označuje digitální prostředí, které se vyvíjí nepřetržitě – i bez aktivní interakce hráčů a hráček. V případě této výstavy termín rovněž evokuje tzv. mnohosvětovou interpretaci kvantové mechaniky, podle níž každá kvantová událost vytváří paralelní vesmír, který koexistuje s tím naším.
Výstava prezentuje čtyři projekty, vzniklé v průběhu posledních dvou let: Small Void (Malá prázdnota), Staring at the Sun (Zírání do slunce), Nightcrawlers (Noční tvorové), and The Alluvials (Naplaveniny). Návštěvnictvo bude procházet různými realitami a pohybovat se mezi kvantovým a makroskopickým měřítkem. Čekají na ně rozsáhlé, imerzivní videoinstalace i aktivní účast v kooperativních hrách. Bucknell se ve své tvorbě snaží prostřednictvím tohoto přepínání mezi různými prostředími, temporalitami, a formami ztělesnění osvětlit komplexitu současnosti a zároveň rozšířit horizont potenciálních budoucností.
