Kunsthalle uvádí největší výstavu Gregora Hildebrandta na světě

Vinylová nostalgie

Na evropské umělecké scéně již etablovaný výtvarník Gregor Hildebrandt (*1974) více než dvacet let pracuje s analogovými nosiči zvuku. Jeho díla reprezentující postindustriální kulturu zahrnují netradiční sochy, instalace a obrazy z lisovaných vinylů, starých VHS nebo zachovaných audiokazet. Inspiraci čerpá z celé řady literárních, filmových, hudebních či architektonických zdrojů. Hildebrandt od roku 2015 působí jako profesor malby a grafiky na Akademii výtvarných umění v Mnichově, v roce 2016 obdržel prestižní ocenění Falkenrot Preis. Jeho díla jsou zastoupena v renomovaných sbírkách po celém světě: v pařížském Centre Pompidou, ve Sbírce současného umění Spolkové republiky Německo, ale také ve významných soukromých sbírkách – např. ve sbírce Martina Z. Marguliese v Miami či Burgerově sbírce v Hongkongu.

„Výstavu Gregora Hildebrandta jsem poprvé viděla v Paříži v roce 2017 a zaujal mě jeho způsob práce s analogovými médii a technologiemi. Sama jsem ve Francii vyrůstala v sedmdesátých a osmdesátých letech v éře masivního konzumerismu a už tehdy mě fascinovali někteří umělci, kteří se obraceli k recyklaci předmětů, jako Daniel Spoerri nebo Arman. Hildebrandta vnímám svým způsobem jako pokračovatele této historické linie, i on sám totiž pracuje se zbytky produkce naší společnosti, kolektivní i individuální pamětí,“ přibližuje kurátorka Christelle Havranek filozofii výstavy, která u návštěvníků může vyvolat nostalgické vzpomínky spojené se znovu populárními analogovými nosiči zvuku a obrazu – tzv. time-based médii, jež jsou založeny na technologiích a logice trvání času. Na neúprosný běh času ostatně odkazuje i samotný název výstavy, který je inspirován veršem německého básníka a dramatika Johanna Wolfganga von Goetha.   

Výstava pojímá významný časový úsek Hildebrandtovy tvorby, od uměleckých počátků až po současnou tvorbu. Návštěvníci a návštěvnice uvidí dokonce jeho první malby z kazetových pásek z konce devadesátých let 20. století, včetně dnes již ikonických maleb ovlivněných melancholickými písněmi expresivní britské kapely The Cure. Svůj prostor dostávají také imerzivní a monumentální instalace, mozaiky a další objekty z let 2005–2010. Gregor Hildebrandt patří mezi umělce, kteří transformují samotný výstavní prostor – i Kunsthalle Praha se tak dočkala velkorysé instalace tvořené z VHS pásek, na nichž je zaznamenaný snímek Orfeus (orig. Orphée) francouzského režiséra, básníka, spisovatele a umělce Jeana Cocteaua z roku 1950. 

Berlín v Praze

Hildebrandtova přehlídka je zároveň první kapitolou série samostatných výstav mezinárodně uznávaných umělců a umělkyň v Kunsthalle Praha. Stejně jako zahajovací výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění, kterou v Kunsthalle během šesti měsíců navštívilo 70 000 diváků, i přehlídka tajemných děl Gregora Hildebrandta zabírá dva ze tří výstavních prostor o 840 metrech čtverečných. Jejím cílem je v Praze představit příběh Hildebrandtova života a umění, pohybující se mezi vlastní tvorbou a berlínskou výtvarně-hudební scénou. Svůj performativní charakter navíc výstava plně rozvine ve chvíli, kdy se Kunsthalle stane dějištěm několika hudebních koncertů a reinscenovaných berlínských výstav, jejichž kurátorem bude sám Hildebrandt.

„Při každé sólové výstavě v Kunsthalle Praha pro nás bude klíčová interakce s divákem. Ještě do konce roku se tak návštěvníci dočkají dvou speciálních koncertů kapel z labelu Grzegorzki Records u příležitosti mini-vernisáží tvorby Hildebrandtových přátel, které se odehrají v replice Gregorova berlínského showroomu, tzv. Grzegorzki Shows, v rámci hlavní výstavy,” přibližuje Christelle Havranek Hildebrandtův rozpínavý umělecký meta-vesmír.

Ten pojímá i tzv. Grzegorzki Shows neboli osobitý model solo-výstav méně známých jmen berlínské scény, který Gregor Hildebrandt v Berlíně pořádá již od roku 2017. Umělecké tvorbě svých přátel dává prostor v malé místnosti bývalé vrátnice komplexu budov, v nichž sídlí i jeho vlastní ateliér. Návštěvníci Hildebrandtovy pražské výstavy tak budou moci do identického modelu tohoto showroomu s typickým neonovým nápisem nejenom vstoupit, ale zažíjí v něm i reinscenované vernisáže výstav, které sám Hildebrandt v minulosti v Berlíně kurátoroval. Kunsthalle Praha tak v rámci Hildebrandtovy přehlídky uvede menší sólové výstavy německé umělkyně Kathariny Koppenwallner v doprovodu alternativní hudební formace Walking Down Brenton Road (1. listopadu 2022) či výstavu výtvarníka Friedera Böhnische společně s vystoupením mnichovského elektronického uskupení ANNE (6. prosince 2022). Všichni zmiňovaní interpreti pocházejí z hudebního vydavatelství Grzegorzki Records, které Gregor Hildebrandt vede společně se svou partnerkou, německo-polskou umělkyní Alicjou Kwade.

Dle Havranek je cílem takto rozmanitého doprovodného programu české publikum naplno a přirozeně uvést do atmosféry maximální otevřenosti a velkorysosti svérázné umělecké scény současného Berlína. Krom hudebně-výtvarných večerů se návštěvníci mohou těšit na komentované prohlídky výstavy, pravidelné nedělní workshopy i na přednášky tematizující berlínskou hudební scénu osmdesátých a devadesátých let, na níž Hildebrandtovo umění silně reaguje. Každou poslední středu v měsíci se navíc prostor nově otevřeného Kunsthalle Bistra promění v tzv. KunstKino – a promítat se v něm budou raritní filmové kusy přímo dle osobního výběru Gregora Hildebrandta.

Výstavu přirozeně doprovodí výpravný výstavní katalog z produkce Kunsthalle Praha a Hildebrandtova ateliéru. „Fotografické sekvence zachycují atmosféru výstavy a vtahují diváka přímo do jejího dění. Další perspektivy a vhledy do života a díla Gregora Hildebrandta přinášejí jak kurátorský text Christelle Havránek, tak esej Friedmanna Hahna, Hildebrandtova profesora umění z Kunsthochschule Mainz. V knize nechybí ani rozsáhlé archivní materiály z umělcova ateliéru a jeho výtvarných projektů v rámci Grzegorzki Shows, které nám umožňují nahlédnout do jeho tvůrčího procesu a živých vazeb na další umělce, přátele, studenty a milovníky umění v mezinárodním měřítku,” prozrazuje o dokumentárně bohaté publikaci ředitelka Kunsthalle Praha, Ivana Goossen. Křest se uskuteční 6. prosince 2022 během zmiňovaného koncertu ANNE. 

Video: Filip Kopecký

DOPROVODNÝ PROGRAM K VÝSTAVĚ