Kunsthalle Praha zahájí výstavou Kinetismus: 100 let elektřiny v umění
„Skrze obě zahajovací výstavy představujeme filozofii a přístupy, jimiž se budeme řídit i v rámci budoucího programu Kunsthalle Praha. Odhalujeme identitu nového prostoru pro umění – prostoru, kde se vědomosti setkávají s kreativitou, minulost s přítomností i budoucností a lokální s mezinárodním,“ přibližuje záměr Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha, jež výstavu Kinetismus koncipovala a připravovala ve spolupráci s kurátorem, teoretikem a umělcem Peterem Weibelem, ředitelem ZKM – Centra pro umění a média v německém Karlsruhe, a stejně tak s vědeckou pracovnicí Lívií Nolasco-Rózsás. Celý projekt mohl být realizován i díky význačným výpůjčkám od více než šedesáti soukromých osob a významných institucí včetně německého ZKM, britské Tate nebo francouzského Centre Pompidou.
Umění v pohybu
Kinetismus: 100 let elektřiny v umění bude výstavou, která prozkoumá způsob, jakým elektřina proměnila uměleckou praxi od počátků 20. století do dnešních dnů. Zachytí vývoj umění od prvního uměleckého využití motorizovaného pohybu a umělého světla až po informační technologie a digitální umění současnosti. Jejími čtyřmi klíčovými oblastmi budou kinematografie a umění kinetické, kybernetické a počítačové. K vidění bude bezmála devadesát uměleckých děl hned od několika generací umělců z celého světa včetně jednotlivců a členů význačných skupin jako Bauhaus, GRAV, Dvizhenie, ZERO a teamLab.
Expozice představí díla skutečných průkopníků, jakými byli Mary Ellen Bute, László Moholy-Nagy, Marcel Duchamp nebo Zdeněk Pešánek. Byl to ostatně právě Pešánek, významný avantgardní umělec a průkopník světelně-kinetického umění, kdo v roce 1941 vydal zásadní publikaci s názvem Kinetismus (samotný termín pochází ze starořeckého slovesa κῑνέω (kīnéō), což znamená „pohybovat se“), kterou Kunsthalle Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím AMU znovu vydá v češtině a vůbec poprvé také v angličtině.
Na výstavě se dále objeví další uznávaná jména, jakými jsou Julio Le Parc, Yaacov Agam, Woody a Steina Vašulka, dále François Morellet, Adéla Matasová a William Kentridge. Nebudou chybět ani zástupci mladších generací, mezi něž patří např. Refik Anadol, Žilvinas Kempinas, Shilpa Gupta, Olafur Eliasson, Michael Bielický, Krištof Kintera & Kamila B. Richter.
Cesta k otevření Kunsthalle
„Po více než šesti náročných, ale úžasných letech plných plánování, rekonstrukce a vytváření programu jsme nadšeni, že konečně můžeme otevřít dveře Kunsthalle Praha veřejnosti. Zahájit s tak ambiciózní mezinárodní výstavou, jakou je Kinetismus, by nikdy nebylo možné bez našeho týmů a celé řady spolupracovníků, od kurátorů, umělců, institucí až po vypůjčitele uměleckých děl. Důvěřovali nám a našemu potenciálu ještě v době, kdy jsme byli teprve na začátku – kdy jsme měli jen chátrající dům, v rukou pár architektonických výkresů a v očích jiskru. Jsem jim za to nesmírně vděčná,“ ohlíží se Ivana Goossen, ředitelka Kunsthalle Praha, za spletitou genezí projektu, jehož hlavní misí je vedle propojování české a zahraniční umělecké scény i snaha přispět k hlubšímu porozumění českého a mezinárodního umění 20. a 21. století.
Samotná myšlenka Kunsthalle Praha se zrodila již v roce 2015, kdy manželé Petr a Pavlína Pudil v rámci své nadace The Pudil Family Foundation zakoupili chátrající Zengerovu transformační stanici na pražském Klárově s cílem transformovat ji v Kunsthalle Praha – moderní galerijní prostředí pro krátkodobé umělecké výstavy, kulturní eventy a kreativní edukační činnost. Mezioborový vzdělávací program se ostatně naplno projeví již v souvislosti se zahajovací výstavou Kinetismus, kdy se přímo v galerii návštěvníkům odhalí tzv. Art Wall (interaktivní stěna pro tvorbu světelného graffiti) včetně tvůrčího prostoru jménem Kidshalle.
Návrat do elektrizující minulosti
Elektřina a s ní související technologie proměňují a ovlivňují umění po více než sto let. Je tak přirozené, že původ a průmyslový charakter Zengerovy transformační stanice se staly tematickou inspirací pro samotný výstavní program Kunsthalle Praha. Vedle zahajovacího Kinetismu se návštěvníci navíc dočkají i druhé expozice s názvem Zengerova transformační stanice: Elektřina ve městě, elektřina v architektuře.
Zájemci budou mít šanci prozkoumat fascinující historii původní stavby z třicátých let 20. století v podání architekta Viléma Kvasničky. Český architekt tehdy důmyslně vsadil průmyslový provoz do přísně racionálního interiéru, navenek ovšem budovu koncipoval téměř jako městský palác, přirozeně splývající s historickou zástavbou Malé Strany. Středobodem expozice bude výpravný příběh o tom, jakou roli sehrály elektřina a moderní technologie nejen v rozvoji „Zengerovky“, ale rovněž v dějinách celé Prahy.
„Investorem stavby Zengerovy trafostanice tehdy byly Elektrické podniky hlavního města Prahy, které se razantně podílely na přerodu provinčního města v moderní metropoli. Progresivní městská firma zabezpečovala nejen výrobu a distribuci elektřiny, ale zajišťovala také veřejnou dopravu. Pro spolehlivý provoz tramvají a dodávky energie musela být po celém městě vytvořena síť transformačních a měnících stanic, které elektřinu rozváděly ke koncovým uživatelům v potřebném napětí. Novostavba na Klárově se stala uzlovým bodem pro rozsáhlou oblast historické Malé Strany a Hradčan, ale i pro dynamicky vznikající čtvrti na severozápadě Prahy,“ prozrazuje detaily kurátorka výstavy, historička architektury Vendula Hnídková.
Návštěvníci proniknou hlouběji do odkazu života a díla Zdeňka Pešánka, zmiňovaného vizionáře kinetického umění, který právě pro čelní fasádu Zengerovy trafostanice v letech 1932–1936 navrhl cyklus monumentálních světelně-kinetických plastik s názvem Sto let elektřiny.
Světelně pohyblivé sochy vyrobené z industriálních materiálů včetně neonu Pešánek koncipoval jako oslavu elektrického věku. V roce 1937 za ně sice získal mimořádné ocenění na Světové výstavě v Paříži, po návratu do Prahy se však jejich stopa vytrácí a na průčelí Zengerovy trafostanice nakonec nebyly nikdy osazeny. Nyní se do Kunsthalle Praha alespoň symbolicky vrátí prostřednictvím speciální velkoplošné projekce v rámci tohoto multimediálního výstavního projektu.
Neustále překvapující minulosti nynější Kunsthalle se nakonec dotýká i tzv. Kabinet elektrických kuriozit neboli unikátní site-specific instalace v podání Marka Diona. Americký umělec-archeolog sesbíral staré vypínače, žárovky, baterie a celou řadu dalších (nejen) elektrických relikvií pocházejících (nejen) z historie původní trafostanice, aby je uspořádal do pozoruhodného díla propojujícího industriální minulost budovy s jejím novým posláním. K vidění bude v Kunsthalle stále v třetím podlaží při kavárně s restaurovanou historickou terasou poskytující půvabný výhled na Petřín a Pražský hrad.
Vystavení umělci a umělkyně na výstavě Kinetismus: 100 let elektřiny v umění
Yaacov Agam
Refik Anadol
Lubomír Beneš
Michael Bielický
Christian Boltanski
Vladimir Bonačić
László Zsolt Bordos
Jonathan Borofsky
Martha Boto
Robert Breer
Angela Bulloch
Pol Bury
Mary Ellen Bute
Nino Calos
Jim Campbell
Tony Conrad
Carlos Cruz-Diez
Gabriele Devecchi
Milan Dobeš
Karel Dodal
Irena Dodalová
Marcel Duchamp
Viking Eggeling
Olafur Eliasson
Cerith Wyn Evans
Naum Gabo
Shilpa Gupta
Milan Guštar
Brion Gysin
Angelika Huber
Ryoji Ikeda
Francisco Infante-Arana
Žilvinas Kempinas
William Kentridge
György Kepes
Krištof Kintera
Gyula Kosice
Piotr Kowalski
Brigitte Kowanz
Ted Kraynik
Christina Kubisch
Vollrad Kutscher
Bertrand Lavier
Carolin Liebl
Len Lye
Heinz Mack
Frank Joseph Malina
Adéla Matasová
Christian Megert
Laurent Mignonneau
Haroon Mirza
László Moholy-Nagy
François Morellet
Mihovil Pansini
Julio Le Parc
Gordon Pask
Andrzej Pawłowski
Zdeněk Pešánek
Otto Piene
Marko Pogačnik
Random International
Man Ray
Hans Richter
Kamila B. Richter
Anna Ridler
Walter Ruttmann
Jan Ságl
Konrad Balder Schäuffelen
Nikolas Schmid Pfähler
Nicolas Schöffer
Hans Schork
Lillian F. Schwartz
Miloš Šejn
Paul J. Sharits
Jeffrey Shaw
Karl Sims
Christa Sommerer
Takis
teamLab
Franciszka Themerson
Stefan Themerson
Jean Tinguely
Wen-Ying Tsai
Steina Vašulka
Woody Vašulka
Otakar Vávra
Xavier Veilhan
Kateřina Vincourová
Peter Vogel
Peter Weibel
Vypůjčitelé pro výstavu Kinetismus: 100 let elektřiny v umění
Almine Rech Gallery London
Atelier Prof. Heinz Mack
BERG Contemporary
BFI National Archive
Michael Bielický & Kamila B. Richter
British Pathé
Jim Campbell
Center for Visual Music
Centre Pompidou
Collection of Márton Orosz
Collection of Stanford University
Cruz-Diez Art Foundation
evn sammlung
FRAC Bourgogne
Galerie Denise René
Galerie Klatovy / Klenová
Hrvatski film savez
Perrotin
Diehl Collection
Govett-Brewster Art Gallery / Len Lye
Foundation Collection
Milan Guštar
Francisco Infante-Arana
Krištof Kintera
Andrea & Lev Kowalski
Christina Kubisch
Vollrad Kutscher
Karl Sims
Light Cone
LUX
Marek, Maciej, & Marcin Pawłowski
Milan Dobeš Museum
Moderna galerija + Muzej sodobne umetnosti
Metelkova
Národní filmový archiv Praha
Národní galerie Praha
Pace Gallery New York
Paul Pangaro
RCM Galerie
Refik Anadol Studio
Anna Ridler
Christa Sommerer & Laurent Mignonneau
Staatlichen Schlösser, Gärten und Kunstsammlungen Mecklenburg-Vorpommern
Studio Brigitte Kowanz
Szépművészeti Múzeum Budapest
Takis Foundation
Tate
teamLab
The Film-Makers'
Cooperative
The Henry Ford
Kunsthalle Praha
Vašulka Kitchen Brno
Kateřina Vincourová
Kentridge Studio
Yaacov Agam Museum of Art
ZERO foundation
ZKM | Zentrum für Kunst und Medien
Peter Weibel
Speciální poděkování
Orit Agam, Eva Balaštíková, Michael Bielický, Aaron Cezar, Jan Červenák, Vít Červený, Dunja Donassy-Bonačič, Zuzana Drahotová, Milan Guštar, Vít Havránek, Martin Kodl, Andrea Kowalski, Peter Küllői, Veronika Lindová, Dušan Perlík, Adam Pokorný, Pavlína & Petr Pudil, Tomáš Ruller, Sarah Donata Schneider, Jan Schindler, Natalia Sidlina, Matěj Strnad, Markéta Theinhardt, London & Ming Tsai, Daphné Valroff, Klára Velíšková, Vojtěch Verner, Matthew S. Witkovsky, Iryna Zakharova, Radek Záloha, Jiří Zemánek
