Kunsthalle odhaluje nové výstavy pro rok 2024
„Rok 2023 byl dynamický, plný inspirativních setkání s uměním a přáteli. Odhalili jsme celkem pět nových výstav, uspořádali stovky vzdělávacích a doprovodných programů, a přivítali celkem 101 592 návštěvníků, z toho 35 % ve věku do šestadvaceti let. Počet našich členek a členů přesáhl jedenáct tisíc. Mezi nejúspěšnější výstavy se řadí Bohemia: Příběh fenoménu, 1950-2000, aktuální výstava READ dvojice Elmgreen & Dragset nebo český audiovizuální projekt The Grief of Misfit Cathedrals, který jsme pro velký zájem prodloužili do 19. ledna 2024. Nejen čísla, ale také velké množství místních a mezinárodních ohlasů nasvědčuje, že Kunsthalle svou bohatou nabídkou výstav, programových aktivit, design shopu i bistra nebo kavárny dokáže oslovit opravdu široké publikum, ať už to lokální nebo zahraniční,“ shrnuje rok 2023 ředitelka Kunsthalle, Ivana Goossen.
„Těším se na rok 2024, kdy budeme pokračovat ve vytváření Kunsthalle jako živého místa, které přináší stále nové podněty. Skrze tvorbu umělců a umělkyň budeme nadále otevírat důležitá témata současnosti a vytvářet tak prostor pro hlubokou lidskou potřebu tvořit, poznávat a sdílet,“ dodává.
John Sanborn: V+M
Kunsthalle hned 1. března tohoto roku uvede první výstavu významného amerického umělce Johna Sanborna v České republice. Sanbornovo dílo se v 70. a 80. letech dvacátého století řadilo k experimentálnímu videoartu, později tento audiovizuální tvůrce stál u rozkvětu videoklipové estetiky MTV, podobně jako u rozmachu současného fenoménu digitálního umění. Návštěvnictvo galerie do 2. června 2024 uvidí jeho monumentální devíti-kanálovou videoinstalaci V+M z roku 2015, jež společně s další prezentovanou sérií čtyř videí s názvem Mythic Status otevírá téma lásky, sexuality a rovné a fluidní genderové identity.
„Sanborn poetické příběhy z antické mytologie přetváří s ohledem na dnešní gender fluidní společnost. Poselství jeho díla tak vidím v rovnosti a otevřenosti vůči odlišnostem, což pro divačky a diváky může být velmi inspirativní,“ přibližuje instalaci Barbora Ropková, kurátorka sbírky Kunsthalle Praha. Dynamické audio-vizuální a pohybové dílo návštěvnictvo obklopí po obvodu celé Galerie 3 pod shrnujícím názvem Notes on Us.
Své první ucelené prezentace v České republice se díky Kunsthalle od 30. května do 28. října 2024 dočká i život a dílo spisovatelky a fotografky pražského původu Lucie Moholy (1894–1989). Její tvorba dlouhou dobu zůstávala ve stínu slavnějšího manžela, maďarského fotografa a malíře Lászlóa Moholy-Nagye, přestože to byla právě Lucia, kdo skrze objektiv fotoaparátu mimořádným způsobem zdokumentoval působení legendární umělecké školy Bauhaus. Výstava s názvem Exposures pod kurátorským vedením Meghan Forbes, Jana Tichého a Jordan Troeller tak zaplní některá z prázdných míst v dějinách umění – čerpat mj. bude z nově objevených sbírek a archivních dokumentů, aby představila celou šíři spisů a fotografií Lucie Moholy od 10. do 70. let dvacátého století.
„Objevit Lucii Moholy bylo jako zjevení. Ukázalo se, že československá avantgardní fotografie, proslavená zejména díly mužů jako František Drtikol, Jaromír Funke a Jaroslav Rössler, měla i zástupkyně. Moholy evidentně patřila k bezpočtu umělkyň, které byly nespravedlivě vynechány z knih o dějinách umění. Později jsem se dozvěděla, že jí bylo jen zřídka přiznáváno autorství slavných snímků, které pořídila během svého působení v Bauhausu,“ popisuje Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha, počátek svého zájmu o výzkum výjimečného díla v České republice dosud prakticky neobjevené umělkyně s pražskými kořeny.
Lucia Moholy: Exposures
Nedílnou součástí výstavy budou rovněž fotografie a videoinstalace umělce a kurátora Jana Tichého a stejně tak dvě výrazné publikace – vedle rozsáhlého katalogu (editorka Jordan Troeller, distribuce Hatje Cantz) půjde zejména o původní text Lucie Moholy s názvem Sto let fotografie 1839–1939 (1939) v prvním českém překladu Jakuba Hausera.
U díla výrazné vizuální umělkyně Kunsthalle zůstane i v případě výstavy Ester Geislerové, kterou uvede v letních měsících od 28. června do 13. září 2024. Autorka se symbolicky vrátí na místo svého uměleckého činu z roku 2012, kdy ještě na půdě bývalé Zengerovy transformační stanice prezentovala diplomovou práci. Tehdejší instalaci Kvíz nyní již v Kunsthalle vystřídá dílem s názvem Co jsme měli říct a neřekli, v němž autorka přirozeně navazuje na téma partnerských vztahů a komunikace, ovšem i na práci s emocemi a traumatem.
Ester Geislerová: Co jsme měli říct a neřekli
Poslední výstava v Kunsthalle pro tento rok – Neklidná duše – představí podmanivé dílo japonské umělkyně Chiharu Shioty. Její rozmáchlé prostorové instalace, v nichž reflektuje život, smrt a mezilidské vztahy, ve dnech od 28. listopadu 2024 až do 28. dubna 2025 pohltí dva největší výstavní prostory v Kunsthalle. Shiota je mezinárodně renomovanou tvůrkyní, která pravidelně vystavuje v museích a galeriích po celém světě, od Hammer Musea v Los Angeles (2023) přes Gropius Bau v Berlíně (2019) až po Yorkshire Sculpture Park ve Velké Británii (2018). V roce 2015 Shiota reprezentovala Japonsko na 56. bienále v Benátkách.
Stejně jako všechny samostatné výstavy v Kunsthalle, i tato vznikla na základě setkání umělkyně s hlavní kurátorkou Christelle Havranek: „Jedinečným způsobem, jakým Chiharu Shiota ovládá muzejní prostor – sama tomu říká ‚kreslení ve vzduchu' za pomoci vlněných nití – celkově posouvá hranice vizuální tvorby. Vtahuje návštěvníky do svého poetického světa plného předmětů a tvarů, které rezonují nejen s naší osobní, ale také kolektivní pamětí,“ prozrazuje Havranek, podle níž se v tvorbě Chiharu Shioty spojují vlivy asijské i západní kultury.
Chiharu Shiota: Neklidná duše
