John Sanborn: Notes on Us
Kunsthalle Praha uvádí první sólovou prezentaci díla amerického umělce Johna Sanborna v České republice pod názvem Notes on Us (Poznámky o nás). Sanbornovo dílo se v 70. a 80. letech dvacátého století řadilo k experimentálnímu videoartu. Později tento audiovizuální tvůrce stál u rozkvětu videoklipové estetiky MTV a u rozmachu současného fenoménu digitálního umění v Hollywoodu. Návštěvnictvo galerie uvidí monumentální devítikanálovou videoinstalaci V+M z roku 2015, která pochází ze sbírky Kunsthalle Praha a tematicky staví na antickém příběhu Venuše s Martem. Dílo V+M společně s prezentovanou sérií čtyř digitálních portrétů Mythic Status (2015–2016) zkoumá nejenom témata lásky, sebelásky a otevřené genderové identity. Do velkoformátových projekcí se návštěvnictvo ponoří po celém obvodu Galerie 3.
John Sanborn
Notes on Us
1/3 2024–3/6 2024
Galerie 3
Kurátorka: Barbora Ropková
„Jeho poetický pohled na současná témata prostřednictvím jazyka mytologie, dynamiky hudby a pohybu může být dle mého názoru blízký a dobře srozumitelný širšímu publiku,“ komentuje Sanbornovo dílo kurátorka výstavy Barbora Ropková, která zároveň působí i jako kurátorka umělecké sbírky Kunsthalle Praha.
Pro Sanbornovu tvorbu je už od raných tvůrčích počátků důležitá inkluzivita umělecké spolupráce nebo důraz na genderovou a kulturní diverzitu. „Jsem jako houba, která vstřebává a využívá různé vypůjčené prvky jazyka, gest, zvuku a obrazu,“ říká John Sanborn. Mezi jeho charakteristické stylotvorné prvky patří radikální střihy, efektivní rytmus, ale i práce s asociacemi nebo dynamické využití hudby. Jeho mentorem, rádcem a přítelem byl v minulosti jeden z nejvystavovanějších tvůrců videoartu, korejský umělec Nam June Paik (1932–2006).
„Sanborn nikdy nebyl aktivistický autor, všechna jeho videa z prvního tvůrčího desetiletí ale vznikla ve spolupráci s ženami a všechna oslavovala něco, co bychom dnes mohli nazvat jinakostí. Už v začátcích patřila k jeho hlavním zájmům otázka mezilidských vztahů, která se přirozeně prolínala s jeho vášní vyprávět příběhy,“ říká Ropková dále o obsahu Sanbornova díla.
V jeho tvorbě se pravidelně objevují jeho přátelé a performeři z LGBTQ komunity. Sanbornn reflektuje aktuální témata života ve Spojených státech, jakými jsou nebo byly např. otázka multikulturalismu či krize AIDS. „Každý z nás má vůli, prostředky a příležitosti proměnit svou část světa. Začíná to mnou a já to předávám vám. Pojďme to společně změnit,“ dodává sám autor, který ve svém díle pracuje s podobnými tématy jako mladá generace současných tvůrců videoartu, odlišuje se ale svou poetičností a optimismem.
Videoinstalace V+M (2015) byla poprvé prezentovaná na mezinárodním festivalu Videoformes ve Francii, vznikla totiž přímo pro prostory tamní barokní kaple. Následně se objevila na výstavě v sanfranciském Camerawork a na Sanbornově loňské retrospektivě v německém ZKM. „Sanborn poetické příběhy z antické mytologie přetváří s ohledem na dnešní společnost, v níž se gender stal značně diverzifikovaným a fluidním prvkem. Hlavní poselství jeho díla tak vidím ve víře v rovnost a otevřenosti vůči odlišnostem, což pro divačky a diváky může být velmi inspirativní,“ uzavírá Barbora Ropková přemýšlení o jedné z nejvýznamnějších osobností videoartu. Sanbornovo dílo bude díky Kunsthalle poprvé k vidění v České republice, umělec ho do Prahy zavítá osobně představit.
John Sanborn (*1954, Huntington, New York, USA) patří k nejvýraznějším osobnostem americké videoartové scény přelomu 70. a 80. let a k nejvýznamnějším osobnostem amerického videoartu vůbec. Jeho aktivity byly spojené s newoyrským avantgardním prostorem The Kitchen, dvakrát byl také přizván k účasti na Bienále (1981,1983) ve Whitney muzeu v New Yorku, účastnil se performancí v Centre Pompidou (leden 1984). V roce 2022 mu ZKM v Karlsruhe uspořádala retrospektivní výstavu s názvem Between Order and Entropy. Jeho práce jsou dnes zastoupeny v řadě institucí po celém světě (MoMA, New York; the Tate, Londýn; ZKM, Karlsruhe; The Metropolitan Museum, New York; Kunsthalle Praha, Praha; LACE, Los Angeles; The Walker Arts Center; Stanford University, Stanford, Kalifornie; Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofia, Madrid; Fundacion Proa, Buenos Aires; INVIDEO – A.I.A.C.E. Milano, Milán; Minneapolis; New York University, New York; MIT List Visual Arts Center, Cambridge; The Academy of Media Arts, Kolín; The Pompidou Center, Paříž; Fundació “la Caxia”, Barcelona; and the Musee d’Art Moderne et Contemporain, Štrasburk).
