Mark Dion: Kabinet elektrických kuriozit

Industriální artefakty, ale i běžné předměty nalezené v areálu bývalé Zengerovy trafostanice vypráví příběh jednoho místa. Místa, kde od 30. let 20. století jiskřila elektrická energie a kde nyní dochází k transformaci na moderní výstavní prostor. Kabinet elektrických kuriozit amerického umělce Marka Diona je jedinou stálou site-specific instalací, tedy jediným dílem, které je dlouhodobě a trvale vystaveno v Kunsthalle Praha. Seznámit se můžete od 22. února 2022.

Umělecká praxe Marka Diona v sobě kombinuje nejrůznější techniky, od instalací přes plastiky až k asambláži. Americký umělec typicky tematizuje dějiny konkrétního místa, využívá nejrůznějších nalezených předmětů a za zpochybnění i rozvinutí tradičních muzeologických přístupů se obrací k vlastnímu vyprávění historie. S cílem interdisciplinárně zkoumat způsob budování vědomostí využívá i podnětů napříč dalšími obory, vlastní mu jsou především archeologie, archivnictví či ekologie.

Jeho dílo pro Kunsthalle Praha, Kabinet elektrických kuriozit, obsahuje objekty nalezené v bývalé Zengerově trafostanici od její výstavby v třicátých letech 20. století až do současnosti. Trafostanice, která kdysi dodávala energii městským tramvajovým a trolejbusovým sítím, je symbolem proměny Prahy i radikálního posunu ve způsobu života jejích obyvatel. Naaranžované jako vzácné relikvie leží na policích kabinetu vypínače, žárovky, baterie a další elektrické součástky, které kdysi zprostředkovaly opravdou revoluci modernity. 

„Chtěl jsem, aby toto umělecké dílo v sobě mělo v jistém smyslu atmosféru science fiction. Jako by divák pocházel ze vzdálené budoucnosti a díval se zpět do časů, kdy byla výroba energie vnímána jako naprosté požehnání, jako něco, co motivuje inovace a design. Myslím, že diváci budou schopni číst tuto prezentaci technologického optimismu s jistou ironií,“ říká o svém pražském kabinetu Mark Dion.

Speciální výběr předmětů opatřil texty v doprovodné publikaci Field Guide český znalec elektrotechniky Milan Guštar. Nechybí „zlodějky“, tedy elektrické rozbojky, indukční cívky tlumivky nebo proslulý časopis Zprávy Elektrických podniků obce pražské, jehož název inspiroval vznik městských legend o patronovi tramvajáků, autobusáků a elektrikářů – starém Zepopovi. „Mé kabinety často obsahují žerty, které odkazují k objektům ready-made a velice často se dopouštím exkluzivních odkazů k Marcelu Duchampovi, Manu Rayovi nebo jiným surrealistům, s nimiž se můj vztah k předmětům částečně překrývá. I toto dílo má i pro mě svá velikonoční vajíčka, například bezpočet skleněných izolátorů, které působí jako výsostně designové objekty hrající všemožnými barvami,“ dodává Dion. 

Primární roli estetické dimenze kabinetu vyzdvihuje i Christelle Havranek: „Navzdory své důležitosti není uchování paměti jedinou funkcí Kabinetu elektrických kuriozit. Získat Diona znamená povolat básníka, myslitele, badatele, který zkoumá současný svět. Po období věnovaném výzkumu v Praze a New Yorku připravil Dion s pomocí projektového manažera Matěje Al-Aliho jedinečnou sbírku. Jeho metoda uspořádání a vystavení této sbírky se vzpírá přísně tematickému, chronologickému uspořádání, jaké obvykle nacházíme v muzeích. Dion místo toho vytvořil subjektivní narativ, který v sobě spojuje důslednost s představivostí a balancuje na pomezí mezi skutečností a fikcí,“ říká kurátorka.

Dílo Marka Diona, na němž zahájil práci v roce 2018 souběžně s rekonstrukcí Kunsthalle samé, je nyní nastálo instalováno ve třetím podlaží budovy. Bude zpřístupněno ve chvíli, kdy otevře své dveře celá instituce. Sama povaha Kabinetu elektrických kuriozit – zčásti didaktické sbírky, zčásti eklektického nahromadění předmětů, které směšuje odkazy k minulosti s úvahami nad současností – přesně vystihuje identitu Kunsthalle Praha. Místa zasvěceného tvorbě včerejška i dneška, kde se skutečnost setkává s imaginací a kde umění učí, překvapuje a emocionálně působí.

Více o projektu se dozvíte v rozhovoru s umělcem, který vedla právě hlavní kurátorka Kunsthalle Praha, Christelle Havranek. 


MARK DION

Americký umělec získal mnoho cen a spolupracoval s významnými institucemi po celém světě, dostal např. dílem Neukom Vivarium (2006), což je stálá venkovní instalace a zároveň vzdělávací laboratoř v Olympijském parku soch v Seattlu ve státě Washington. Na veřejnosti rezonoval i projekt Tate Thames Dig (1999), v jehož rámci vystavoval řadu pozůstatků nalezených u řeky Temže poblíž londýnské Tate Gallery (dnes Tate Britain) a budoucí galerie Tate Modern. Dion zřídka pracuje dvakrát se stejným materiálem – ve své tvorbě již použil prakticky vše, od továrních součástek až po vycpaná zvířata. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách newyorské MoMA, londýnské Tate, dále v Carnegie Museum of Art v Pittsburghu, v pařížském Centre Pompidou či v Seattle Art Museum.