Tajemný nápis na fasádě Kunsthalle Praha

„Když přijel Joël Andrianomearisoa poprvé do Prahy, aby navštívil Kunsthalle, našel město ve stavu, v jakém nebylo od Sametové revoluce. Zbavené turistů působilo jako strnulá kulisa. Bylo to v červnu 2020, pár týdnů po uvolnění restrikcí souvisejících s prvním lockdownem. Plánování mezinárodní výstavy se v tomto kontextu zdálo být riskantním podnikem. Z obvykle jednoduchých otázek, například transportu uměleckých děl nebo umělcově spoluúčasti na instalaci, se začaly stávat velmi složité problémy,“  přibližuje další počin v rámci série Facade Project Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha.

V takto bezprecedentní situaci se Andrianomearisoa rozhodl obrátit zpět k hnutí Mail-artu neboli poštovnímu umění, které se rozvinulo v období studené války v 80. letech 20. století. Umělec tak v následujících měsících bude do Prahy zasílat tzv. dopisová díla – předměty z úsporných materiálů naší doby, od kreseb a obrazů přes textilie a skládačky až po zvukové kompozice. Jakmile daný předmět dorazí do Prahy, stane se dočasnou součástí staronových prostor právě vznikající Kunsthalle.

„Vytvořením dočasné korespondence mezi Paříží, Antananarivem a Prahou nabídne Joël jakýsi kronikový záznam svého díla. Právě v duchu hnutí Mail-artu přináší nový druh komunikace mezi svým dílem a veřejností, tedy mezi svým přesvědčením a realitou světa,“ rozvádí nadále Christelle Havranek způsob tvorby vystudovaného architekta, v jehož uměleckém přístupu měly vždy výsadní postavení jazyk a mnohojazyčnost. Platí, že Joël Andrianomearisoa pracuje se slovy stejně rafinovaně jako s objekty.

JOËL ANDRIANOMEARISOA (*1977) 

Žije a tvoří mezi Paříží a Tananarive, hlavním městem Madagaskaru. Střídavě vystupuje jako vizuální umělec, scénograf a básník. Coby „totální umělec“ je citlivý k podstatě prostoru. Až po získání fyzického povědomí o městě, jeho architektuře a energii začíná rozvíjet příběh. V daném prostoru a čase následně vymýšlí postupy a cesty, které naplňuje uměleckými díly, pohybem, texty a především emocemi. Jako multikulturní umělec shromažďuje, kombinuje a interpretuje dané materiály a texty z nejrůznějších míst a vytváří tak variabilní, polyfonické dílo.

V roce 2019 Andrianomearisoa jako vůbec první umělec reprezentoval rodný Madagaskar na 58. Bienále v Benátkách. V roce 2020 vystavoval na 22. Bienále v Sydney, o čtyři roky dříve obdržel cenu Arco Audemars Piguet Prize v Madridu. Spolupracoval mj. s vlivnou módní značkou Dior. Jeho vrstevnatá díla jsou zastoupena v mnoha veřejných i soukromých sbírkách – patří mezi ně např. Národní muzeum afrického umění ve Washingtonu, dále Zeitzovo muzeum současného afrického umění (MOCAA) v Kapském městě, Studio Museum v newyorském Harlemu nebo pařížská sbírka Revue Noire.

Autor fotografie je Vojtěch Veškrna

FACADE PROJECT

V době rekonstrukce se Kunsthalle Praha snaží oslovit publikum dočasným programem Facade Project. Fasádu nově vznikající kulturní instituce vybraní umělci pravidelně proměňují v umělecké dílo. Jako první se na fasádě budovy objevila v září 2017 videoinstalace Federica Díaze, v červnu 2018 následoval nápis řeckého umělce Antonise Pittase. V únoru 2019 byla představena instalace Exit the Loop české umělkyně Adély Součkové, v roce 2020 světelný objekt Lehkost ukrajinské umělkyně Aliony Solomadiny. Aktuálním pátým počinem je světelná instalace madagaskarského umělce Joëla Andrianomearisoa nazvaná Překlady všech našich dávných vášní a budoucích tužeb (v angličtině Translations Of All Our Lost Passions And Our Future Desires).

MAIL-ART

Manifest mezinárodního poštovního umění, publikovaný v roce 1982 během studené války, proklamoval, že „Mail-art se šíří mezinárodní poštovní komunikací (ta je jeho médiem), jež je použita jako rezonanční skříňka, včetně svých kritických situací, potíží a nejistot“. Hnutí, které vyrůstalo z neodadaismu a Fluxu, propojilo tisíce korespondentů z celého světa. Pro někoho spočívala přitažlivost poštovního umění v jeho experimentální dimenzi. Pro jiné, kteří žili v diktaturách, představovalo jediný prostředek komunikace a propojení se zahraničím. To byl případ umělců z Východní Evropy nebo z Latinské Ameriky.