Tahák k učení: Zvuk

Tento tahák je doprovodným materiálem ke školním programům Kunsthalle Praha. Je určen především vyučujícím jako inspirace pro přípravu na návštěvu i pro navazující práci ve škole. Nabízí základní pojmy, souvislosti, příklady z umění I dalších oborů a tipy na aktivity, které rozvíjejí témata během program.

Vybírejte z materiálu to, co nejlépe odpovídá věku, zájmům a potřebám vaší skupiny. Budeme rádi, když nám dáte vědět, jak se vám s tahákem pracovalo, nebo se s námi podělíte o vaše postřehy či výstupy, které během navazujících aktivit vznikly.

Proč zrovna zvuk?

Tento materiál vznikl jako rozšíření možností práci se zvukem v návaznosti na workshopy Vyprávět zvukem a Sochat zvuky. Dozvíte se více o pojmech, které v programech zazněly, ukázky uměleckých přístupů pracující se zvukem, podněty k další tvorbě a tipy na četbu a poslech.

Vyprávět zvukem je workshop na pomezí výtvarna a fyziky, provází návštěvníky už od otevření Kunsthalle Praha. Otevírá téma ne/slyšitelsnoti zvuku prostřednictvím zkoumání elektromagnetického vlnění po vzoru umělkyni Christiny Kubish a výstupem je zvuková kompozice k videu světelných objektů Zdenka Pešánka.

Sochat zvuky je propojen s tvorbou studia Lunchmeat a magií vytváření atmosféry u audiovizuálních děl. Odkrývá řemeslo ruchařů a ukazuje jak i nejjemnější zvuk či načasování umí proměnit naše prožívání z videa.

Co je zvuk a kdo s ním pracuje?
Zvuk je jeden ze základních podnětů našeho vnímání světa kolem nás. Díky němu se orientujeme ve světě, komunikujeme mezi sebou, ovlivňuje naše emoce, doplňuje umělecká díla i je samostatným uměním (soundart). Zvuk je mimořádně multidisciplinární fenomén, který lze popisovat, interpretovat a měřit z perspektivy mnoha různých oborů. Na konci stránky najdete tabulku, která přehledně ukazuje, jak různé obory pracují se zvukem.

Podněty do výuky
Zvuk byl ve výtvarném umění dlouhou dobu vnímán spíše jako doprovodný prvek obrazu, filmu nebo performance. Ve druhé polovině 20. století se však postupně emancipoval a začal vystupovat jako svébytné umělecké médium. Umělci přestali zvuk používat pouze k ilustraci nebo vytváření atmosféry. Začali naslouchat světu a zkoumat jeho vlastní vlastnosti – prostorovost, časovost, pomíjivost i schopnost formovat naše vnímání okolí.

Divák se stává posluchačem, účastníkem nebo přímo součástí díla. Mnoho současných umělců proto pracuje se zvukem jako s materiálem, který dokáže upozornit na jevy běžně přehlížené – od elektromagnetických polí přes zvukové krajiny měst až po biologické procesy nebo data skrytá v digitálních technologiích. Zvukové umění tak rozšiřuje tradiční představu výtvarného díla a otevírá nové způsoby, jak přemýšlet o prostoru, těle, paměti i společnosti.

Umělecká inspirace

Zimoun – ve svých kinetických instalacích využívá jednoduché průmyslové materiály, jako jsou kartonové krabice, bavlněné kuličky, motorky nebo ventilátory. Jejich opakovaným pohybem vznikají hypnotické zvukové kompozice, které proměňují běžné předměty v živé zvukové organismy.

Gil Delindro – pracuje s kameny, ledem, půdou, větrem nebo erozí a vytváří objekty, které reagují na počasí a proměny prostředí. Jeho instalace nechávají materiály spoluutvářet výsledný zvuk a ukazují, že příroda může být aktivním spoluautorem uměleckého díla.

Vyzkoušejte
Pokud máte možnost, zkuste sestavit kineticko zvukové dílo z různých zbytkových materiálů. Může být mechanické nebo reagovat na okolní prostředí. Využijte dílnu, staňte se umělcem vynálezcem. Nebo se inspirujte tvorbou Trimpina a sestavte pomocí koláže a kresby až fantaskní hudební nástroje ze kterých může vzniknout nevšední orchestr.

Umělecká inspirace

Lunchmeat Studio - vytváří imerzivní audiovizuální instalace, ve kterých se zvuk, světlo a architektura propojují do jednoho celku. Pomocí prostorového ozvučení, projekcí a světelných prvků proměňují galerie i veřejný prostor v prostředí, které návštěvník nevnímá pouze očima, ale celým tělem. Zvuk zde formuje způsob pohybu, orientace i celkový zážitek z prostoru.

Tomás Saraceno – splétá instalace inspirované pavoučími sítěmi, které zkoumají prostor jako síť vztahů, vibrací a komunikace. Zvuk v jeho dílech nevzniká pouze z reproduktorů – šíří se prostřednictvím napnutých vláken, rezonance a pohybu. Návštěvníci se stávají součástí prostředí, ve kterém mohou vnímat prostor jako živý organismus.

Vyzkoušejte
Poslouchejte stejný zvuk na různých místech školy – ve třídě, na chodbě, na schodišti nebo venku. Jak se proměňují jeho vlastnosti a jak je můžeme ovlivnit?

Umělecká inspirace

R. Murray Schafer – Kanadský skladatel, pedagog a zakladatel konceptu soundscape (zvukové krajiny). Ve svém výzkumu upozorňoval, že každé místo má svou jedinečnou zvukovou identitu, kterou lze pozorovat, zaznamenávat a chránit.

Jana Winderen – Norská zvuková umělkyně pracující s terénními nahrávkami z prostředí, která jsou lidskému uchu běžně nepřístupná – z hlubin oceánů, pod ledem nebo z frekvenčních pásem, která neslyšíme. Pomocí hydrofonů zachycuje zvuky mořských organismů, praskajícího ledu i podvodních ekosystémů.

Vyzkoušejte
Zaposlouchejte se do vrstev zvuku kolem vás. Zaměřte se na rozeznávání vzdálenosti zvukových podnětů. Zkuste na papír zaznamenat zvuky a jejich pozice, které zní nejblíže a kam až slyšíte? Můžete použít pausovací papír a zakreslovat jednotlivé vrstvy přes sebe

Umělecká inspirace

Ryoji Ikeda – Ve své sérii Datamatics zkoumá vztah mezi daty, obrazem a zvukem. Obrovské množství digitálních informací převádí do přesně komponovaných audiovizuálních instalací, které umožňují vnímat data jako rytmus, světlo a zvuk. Dílo obsahuje výrazné světelné a zvukové efekty, které mohou být nevhodné pro citlivější diváky.

Tomáš Dvořák (Floex) – Interaktivní instalace RGB propojuje světlo a zvuk prostřednictvím tří základních barev – červené, zelené a modré. Návštěvníci mohou jejich intenzitu a vzájemné kombinace sami ovlivňovat a sledovat, jak se proměna barev současně překládá do zvukové kompozice.

Vyzkoušejte
Vybavujete si zvuk lednice? Jedna zvuková složka vzniká naší manipulací, ale co ta stálá neměnná, dokud je lednice v zásuvce? Pomocí mobilního telefonu zaznamenejte zvuky elektrických spotřebičů. Můžete manipulovat s jejich rychlostí přehrávání, zesílením či můžete i mixovat. Poznáte původ zvuku i po mixu? Doporučujeme pracovat s programem Audacity.

Umělecká inspirace

John Cage - svými experimenty ukázal, že hudbou mohou být i zvuky každodenního života a že i ticho je součástí poslechu. Protože ticho skrývá víc zvuků než si myslíme.

Milan Knížák – člen hnutí Fluxus, který propojoval zvuk, akci a každodennost. Jeho experimentální nástroje, performativní akce i „rozbité“ gramofonové desky zpochybňují tradiční představu o hudbě i výtvarném umění.

Vyzkoušejte
Ve dvojicích zkuste beze slov předat jednoduchou informaci pouze pomocí hlasu, dechu nebo rytmu. Zkuste přidávat „komunikační šum“, můžete pracovat i s nahrávkami – projíždějící vlak, cinkání příborů. Lze využít veřejnou zvukovou knihovnu od BBC nebo můžete zkusit nahrát vlastní kulisy. Experimentujte i rozmístěním v prostoru – jak s předáváním zpráv, tak se šumem. Pozorujte, jak se musí změnit strategie naší komunikace, aby šum přelstila.

Zvuk jako gesto

Každý pohyb zanechává stopu. Někteří umělci proměňují samotný proces kreslení nebo malby ve zvukovou událost. Zvuk zde nevzniká dodatečně – je přirozenou součástí gesta, pohybu ruky i kontaktu nástroje s materiálem. Dílo tak existuje současně jako obraz, akce i zvukový záznam.

Takové práce připomínají, že tvorba není jen výsledkem, ale také procesem. Zvuk nám umožňuje vnímat rytmus práce, intenzitu pohybu i čas, který byl do vzniku díla vložen.

Umělecká inspirace

Milan Grygar – od 60. let zkoumá vztah mezi kresbou, pohybem a zvukem. Jeho akustické kresby vznikají současně jako obraz i zvuková událost – gesto ruky zanechává stopu na papíře i ve zvukovém záznamu. Zvuk zde není doprovodem obrazu, ale přímou součástí tvůrčího procesu.

Olga Karlíková – ve svých kresbách převádí zvuky přírody, zejména ptačí zpěv, do rytmických linií a struktur. Nejde o přesný přepis zvuku, ale o jeho osobitou vizuální interpretaci.

Vyzkoušejte
Přibližte mikrofon nebo mobilní telefon co nejblíže k papíru a nahrajte zvuky vznikající při kreslení různými nástroji. Poté zkuste podle nahrávky poznat, čím byl obraz vytvořen. Jde z našich gest nástrojů na papíře vytvořit symfonie?

K dalšímu sledování

K poslechu

CZE

ENG

Ke čtení

Frank, Jakub; Chalupová, Anežka; Cseres, Jozef; Julius, Rolf; Kvíčalová, Anna et al. Místa chvění. 2023.

★ Guštar, Milan. Elektrofony: Historie, principy, souvislosti. Část I, elektromechanické nástroje. 2007.

Hlaváčková, Jitka a Vojtěchovský, Miloš (eds.). Zvuky, kódy, obrazy = Sounds, Codes, Images. 2020.

★ Krtička, Jan a Mrkus, Pavel (eds.). Sound and Environment: Contemporary Approaches to Sonic Ecology in Art = Zvuk a prostředí: Současné přístupy ke zvukové ekologii v umění. 2020.

Schafer, R. Murray. The Soundscape: Our Sonic Environment and the Tuning of the World. 1994.

Schafer, R. Murray. Schafer: Book of Noise. 1970.

★ Syrový, Václav. Hudební zvuk. 2014.

★ Vojtěchovský, Miloš (ed.). Vasulka Kitchen Cooking Reader #1: Texty k médiím = Beyond Media Texts: Primal & Final. 2020.

★ Weibel, Peter (ed.). Sound Art: Sound as a Medium of Art. 2019.

Revue Prostor. Zvuk a sluch: Na vlnách sound studies. 2025.

Ke čtení s dětmi

★ Goldsaito, Katrina. Jak zní ticho. 2018.

Lesiv, Andrij a Romanyšyn, Romana. Nahlas, potichu, šeptem. 2019.

Matoso, Madalena. Klapy Klap. 2018

★ Tullet, Hervé. La! Knížka, co dělá zvuky. 2020

Knihy označené ★ jsou k nahlédnutí v Booklounge.

Obory pracující se zvukem

bezodrazová místnost na ČVUT

Chladiniho obrazce – šíření zvuku