TĚLO JAKO PROSTŘEDEK UMĚNÍ

Lidské tělo vždy představovalo jeden ze základních nástrojů uměleckého vyjádření. Pro tradiční žánry jako jsou malba a socha bylo tělo jedním z nejvýznamnějších námětů k zobrazování. Zásadní změnu v chápání a pojímání lidského těla pak přineslo konceptuální umění. Současné umění již tolik neusiluje o estetizaci či zpodobňování těla, ale bere jej jako materiál i prostředek k vytvoření uměleckého díla.

Japonská avantgardní umělecká skupina Gutai, která vznikla v roce 1954 pod vedením malíře Jiro Yoshihary, navazovala na performativní aspekt díla Jacksona Pollocka a jeho zapojení těla do procesu malby. V tomto svém chápání předběhli členové skupiny Gutai západní umělce o několik let. Umělec Kazuo Shiraga rozvíjel tělesnou techniku, při které zcela opustil štětec a začal malovat svými chodidly. U příležitosti zahájení první výstavy skupiny Gutai v Tokiu v říjnu 1955 se Shiraga položil do kupy bahna, ve které s sebou polonahý trhal. Téhož večera se jiný člen uskupení Saburo Murakami během své performance proboural skrz řadu šesti velkých papírových stěn. Díry, které po jeho průchodu vznikly, lze vnímat jako kritickou reakci na tradičně pojatou japonskou architekturu, pro jejíž interiéry byly papírové dělící příčky typické.

Srbská umělkyně Marina Abramović, která svojí výraznou tvorbou na poli performance ovlivnila celou řadu umělců včetně Chiharu Shioty, proslula zejména akcemi, během kterých posouvala své fyzické i psychické hranice. Ve své tvorbě se Abramović inspirovala tibetským buddhismem, brazilským šamanismem nebo vírou domorodých australských komunit. Na základě svých dlouholetých zkušeností a experimentů s různými naukami vypracovala svoji vlastní metodu (Abramović Method), která převrací obvyklé pozice umělce a diváka, jenž se stává hlavním aktérem události. V roce 2012 uskutečnila Abramović experiment s názvem The Abramović Method v Miláně, kde pracovala s objekty využívajícími měď a magnety, které měly sloužit k přeměně či přechodu duševního stavu zúčastněných. Ti byli požádáni o odevzdání všech svých věcí včetně mobilních telefonů, hodinek a dalších věcí. Oblékli se do bílých laboratorních plášťů a vzali si sluchátka na potlačení hluku. Celá akce trvala dvě a půl hodiny.

Další reference

Martin Rychlík: Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. Nakladatelství Lidové noviny 2005.

Alexandra Munroe: To Challenge the Midsummer Sun: The Gutai Group. In: A. Monroe (ed.), Scream Against the Sky: Japanese Art After 1945, New York: Solomon R. Guggenheim Museum 1994.