PERFORMANCE JAKO NÁSTROJ TRANSFORMACE

Zrod performativního umění datujeme do přelomu 50. a 60. let, kdy umělci*kyně napříč světovými scénami doslova překročili hranice výtvarných žánrů a galerijního prostoru. Hlavním médiem performance, tedy představení, je tělo umělce či umělkyně. Ačkoli nabývají mnoha podob, spojuje performativní výstupy snaha narušit ustálené vzorce lidského chování, zpochybnit konvenční řád nebo posunout prožitek z určitého prostoru. Často pracují s improvizací, intenzivním kontaktem s publikem a pomíjivostí okamžiku, čímž se odlišují od tradičních forem umění.

K zakladatelské generaci patří například Allan Kaprow, jehož happeningy slučovaly umění s každodenním životem, či Yoko Ono, která do performance vnesla silný konceptuální rozměr.

Allan Kaprow, Comfort Zones, New York, 1975

Mezi významné současné osobnosti patří Marina Abramović, která zkoumá fyzické a psychické limity těla nebo Kasia Fudakowski pohybující se na pomezí performance, tvorby objektu a textu.

Marina Abramović s performance The Artist is Present v rámci retrospektivní výstavy MoMA, New York 2012, 700 hodin seděla tiše v galerii a hleděla návštěvnictvu do očí

Marina Abramović Institute (MAI): Instituce založená Abramović, zaměřená na podporu a prezentaci performance umění.

Z českého prostředí lze zmínit Milana Knížáka, jehož aktivity byly spojeny s americkým hnutím Fluxus, nebo Evu Koťátkovou, která ve svých performativních instalacích tematizuje mocenské struktury, sociální normy a individuální prožívání těla v rámci těchto systémů.

Milan Knížák, Demonstrace jednoho, Praha 1964

Intermediální umělec Milan Knížák založil byl jednou nejvýraznějších tváří akčního umění ve střední a východní Evropě, kterému svými manifesty, instalacemi a akcemi dával osobitou podobu odlišnou od jeho ohnisek ve Spojených státech amerických a tehdejší západní Evropě. Charakteristický pro Knížákův Aktuál byl důraz na osvobozování lidského myšlení a chování z područí mechanismu života ovládaného politickou mocí komunistického režimu.

Performance Evy Koťátkové v rámci výstavy Moje tělo není ostrov, Národní Galerie v Praze, 2023

Charlotte Moorman, Nam June Paik, performance Concerto for TV Cello and Videotape and TV Bed, Everson Museum of Art, New York 1972

Další reference


Video: Přednáška Kasii Fudakowski: Performance Art: Continuousness. YouTube, 2020.

RoseLee Goldberg: Performance Art: From Futurism to the Present. Thames & Hudson, London 2011

Pavlína Morganová: Akční umění. VVP AVU, Praha 2014

Rozhovor s Kasiou Fudakowski, Living Content, 2021.

Claire Bishop: Installation Art: A Critical History. Tate Publishing, London 2005