Neztrácejme lehkost

"Vidět Lehkost na fasádě budovy i to, jakým způsobem se na pár měsíců stala součástí města, byl pro mě výjimečný zážitek. Tvary písmen, které jsem původně zachytila v architektuře města, se do městského prostředí opět vrátily. Takové proměny jsou pro mě hodně inspirativní a důležité je, že tvorba se v tomto případě nezastavila pouze u písmen. Prezentace projektu CityofForms.Prague se stala unikátním zážitkem samotného formování, díky hudbě Sirakusy a videím od Goldenilustry moje grafická práce přímo reagovala na zvuk a pohyb, šlo o samotný proces vzniku formy písma," shrnuje Aliona Solomadina, která během tvorby Lehkosti v Praze zpracovala celou novou abecedu.

Vlastní projekt City of Forms (Město forem) rozvíjí převážně v rodném Kyjevě: prochází ulicemi a prozkoumává jak architekturu, tak život města. Všímá si detailů, fotografuje a zachycené tvary následně transformuje na písmena a znaky. Přesně tímto způsobem vznikla i Lehkost, dílo ovlivněné brutalistní architekturou Karla Pragera, filozofií ikonického románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí, ale jednoduše také potřebou hledat nové cesty a být neustále otevřený novým inspiracím.

ALIONA SOLOMADINA

Aliona Solomadina je nezávislá grafická designérka a badatelka žijící v Kyjevě. Zabývá se designem knih, tvorbou vizuálních identit a paralelně se věnuje kurátorství designu. Během své profesionální kariéry spolupracovala s celou řadou značek, firem a kulturních institucí, mimo jiné s centry pro současné umění v Kyjevě PinchukArtCentre a Mystetskyi Arsenal. Byla hlavní designérkou ukrajinského stánku jak na Frankfurtském knižním veletrhu v letech 2015 a 2016, tak na Berlínském filmovém festivalu v roce 2017. V minulosti se věnovala projektům ve spolupráci s ukrajinskou Britskou radou, vídeňským Institutem humanitních věd, Národním kulturním a muzejním komplexem a mnoha dalšími.

Je členkou designérského výzkumného tria U,N,A collective („A“ v jeho názvu znamená Aliona).


FACADE PROJECT

Kunsthalle Praha představuje sérii místně specifických projektů, které budou dočasně vystaveny na její fasádě, jediné části budovy, která je přístupná veřejnosti během rekonstrukce.

Program s názvem Facade Project postupně uvede nova díla vztahující se svým obsahem k historii budovy. V původních plánech se totiž na fasádě transformační stanice počítalo s umístěním série světelně kinetických soch avantgardního sochaře Zdeňka Pešánka. Série nazvaná Sto let elektřiny se však na fasádě bohužel nikdy neobjevila.

Facade Project je poctou vizím Zdeňka Pešánka a funguje jako experimentální platforma umožňující umělcům vytvořit intermediální instalace na pomezí umění, vědy a technologií. Každý krok v procesu transformace budovy je doprovázen specifickým uměleckým dílem, které komunikuje s architekturou Zengerovy transformační stanice a jejím blízkým okolím. Všechny umělecké intervence vychází z předchozího zkoumání mnoha kontextuálních úrovní – geografických, politických, sociálních – místa situovaného v samém srdci Prahy.

Facade Project nejenže vzbuzuje zvědavost kolemjdoucích, ale zároveň funguje jako laboratoř, naznačující podobu programu Kunsthalle Praha po jejím otevření v roce 2021.