NEWSLETTER #10

AKTUALITY

KUNSTHALLE PRAHA SOUČÁSTÍ FESTIVALU OPEN HOUSE 2021

Zdarma otevře 80 budov po celé Praze. A jednou z nich bude právě i Kunsthalle Praha. Sedmý ročník festivalu Open House Praha se uskuteční o víkendu 7. a 8. srpna 2021. Během architektonických procházek se dozvíte zajímavosti o proměně bývalé Zengerovy trafostanice na moderní výstavní prostor. Brzy odhalíme více, prozatím nás zkuste najít.

THE MAKING OF KUNSTHALLE PRAHA

TOYEN V NÁRODNÍ GALERII

Toyen: Snící rebelka. Pro aktuální výstavu v Národní galerii jsme ze sbírky Kunsthalle Praha zapůjčili několik děl Toyen včetně obrazu Jindřicha Štyrského. Potápeč z roku 1926 pochází z prvního pařížského období, kdy Toyen a Štyrský vyvinuli vlastní umělecký směr, tzv. artificialismus. K vrcholné surrealistické fázi Toyen v Československu se váže malba iluzivního prostoru Sen (1937), v posledním roce druhé světové války vznikla existenciální kresba Na pokraji (1945). Samotné poválečné období pařížské tvorby Toyen zastupuje malba Beze stop (1955). Výstava v NG potrvá do 15. srpna 2021, následně se jako mezinárodní projekt rozvětví do dalších prestižních institucí, Hamburger Kunsthalle a Musée d'Art Moderne de Paris.

LUBOMÍR TYPLT V TELEGRAPHU

Obraz, který demonstruje originalitu a nezaměnitelnost malířské práce, jejíž pevnou součástí je moment náhody. Expresivní Křik (2012) Lubomíra Typlta ze sbírky Kunsthalle Praha můžete vidět na výstavě Ještě jednou, prosím v olomoucké galerii Telegraph. Čas běží do letní neděle 11. července.


SBÍRKA FLUXUS

KUNSTHALLE PRAHA ZÍSKALA SBÍRKU FLUXUS MARIE A MILANA KNÍŽÁKOVÝCH

Nový prostor pro české a mezinárodní umění v Praze své sbírky rozšířil o významnou kolekci Marie a Milana Knížákových zaměřenou na umění hnutí Fluxus. Kunsthalle Praha se tím zařazuje mezi ostatní instituce, které disponují sbírkami a archivy, spojenými s hnutím Fluxus, jako jsou např. The Gilbert and Lila Silverman Fluxus Collection v MoMA, Archiv Sohm ve Staatsgalerie Stuttgart a Jean Brown Archive ve výzkumném ústavu Getty Research Institute. Díky akvizici sbírky Marie a Milana Knížákových se Kunsthalle Praha stává jedním z důležitých center orientujících se na výzkum hnutí Fluxus ve střední Evropě.

„Pro sbírku Kunsthalle Praha je to mimořádná událost, jelikož se tím zařazujeme mezi několik málo center na světě, které ve svých sbírkových fondech a archivech akcentují toto silné a velice důležité období dějin umění druhé poloviny 20. století,“ přibližuje Štefan Tóth, správce sbírky Kunsthalle Praha. Číst více


ROZHOVOR

Péter Küllői, filantrop

ROZHOVOR S PÉTEREM KÜLLŐIEM

Vytrvalý podporovatel umění středoevropského regionu, člen akvizičních komisí Tate a Metropolitního muzea, ale i mezinárodního sboru poradců Kunsthalle Praha. Filantrop Péter Küllői doufá, že uměleckým centrem pro Střední a Východní Evropu by se mohla stát právě česká metropole. V rozhovoru se zakladateli Kunsthalle Praha – Pavlínou a Petrem Pudilovými –mluvil o své lásce k umění 60. let nebo o tom, proč sám sebe nepovažuje za sběratele.

Před svým angažmá ve světě umění jste byl velice úspěšný investiční bankéř. Bylo těžké z toho podnikatelského prostředí vystoupit?

Nebylo. Už v jednatřiceti letech jsem se rozhodl, že po čtyřicítce s tím skončím, aniž bych věděl, kolik z toho budu mít peněz nebo jakých úspěchů dosáhnu. Když jsme se přestěhovali do Londýna, řekl jsem totéž i své ženě a dětem, ale určitě to úplně lehké nebylo, protože v tom hraje roli ego a pocit vlastní důležitosti, který s takovou prací přichází. Přijal jsem tedy ještě na další rok místo poradce v jedné z největších investičních bank a každé první pondělí v měsíci jsem se do Londýna vracel.

Koncem své kariéry jsem si uvědomoval, že už pro mě nepředstavuje žádnou výzvu a že už mě ta práce ani netěší. Takže šlo vlastně o jakousi očistnou kúru. Ale zbavit se vlastního ega a pocitu důležitosti trvalo celý rok – to bylo ze všeho nejtěžší. Číst více


UMĚNÍ V IZOLACI

LIBUŠE JARCOVJÁKOVÁ

Jedna z nejosobitějších fotografek, která svou tvorbou předběhla dobu. Libuše Jarcovjáková svůj život propojila se svým dílem; unikátním způsobem mapovala prostředí dělníků, Romů a gay klubů. „Měla jsem strach z lidí, nebyla jsem schopna někoho vyfotit napřímo, zepředu. Proto mám strašně fotek lidí zezadu. A spíš jsou to takové věci, protože celý život fotím spíš stopy lidí než přímo lidi,“ říká v nové epizodě seriálu Umění v izolaci z produkce Kunsthalle Praha & Paměť národa. Číst více

MILAN KNÍŽÁK

„Vždycky jsem to bral tak, že tady je nás potřeba víc než v zahraničí. Nemyslel jsem ani tak na sebe jako na kluky, se kterýma jsem tehdy hrál bigbít,“ vypráví umělec Václav Stratil v nové epizodě dokumentárního cyklu. Číst více

„Jsem vedoucím i členem jediného klanu. Ten klan se jmenuje Milan Knížák.“ Solitér českého akčního umění v dokumentárním portrétu vzpomíná na nekonečné výslechy, přátelství s Jindřichem Chalupeckým, ale také na realitu silnější než pop-art i na pocit velkého porevolučního osamění. Číst více