NEKLIDNÁ DUŠE CHIHARU SHIOTY
První samostatná výstava japonské umělkyně Chiharu Shioty v Česku nese název Neklidná duše a odráží tak ústřední téma tvorby této mezinárodně uznávané umělkyně, kterým je cesta do nitra lidské existence.
Chiharu Shiota se narodila v japonské Ósace v roce 1972 a později vyrůstala v Kišiwadě. Studovala malbu na Univerzitě Kjóto Seika. V rámci studentské výměny navštěvovala Canberra School of Art na Australian National University. Zde vytvořila svoji první performativní instalaci Becoming Painting, při níž aplikovala červenou emailovou barvu sama na sebe. Tímto výrazným gestem opustila klasickou malbu na plátno. Po absolvování studia na Univerzitě Kjóto Seika se přestěhovala do Německa, kde byla mimo jiné ovlivněna studiem u Mariny Abramović.
V roce 2015 reprezentovala Japonsko na 56. Benátském bienále s instalací The Key in the Hand. Vytvořila zde působivou instalaci sestávající se ze 180 tisíc starých klíčů z celého světa a tradičních benátských dřevěných loděk opletených červenou přízí. Shiota ve svých často monumentálních instalacích využívá nalezené předměty či objekty každodenního života, které si s sebou nesou vzpomínky na předchozí život. Přidává jim symbolickou hodnotu a začleňuje je do husté sítě nepřehledných vazeb.
Charakteristické pro instalace Shioty je použití příze jako stěžejního materiálu, který vytváří metaforu pro křehké, ale zároveň silné vazby mezi jednotlivci, kulturami a historií. V rámci své účasti na nomádském bienále současného umění Manifesta 14, které se v roce 2022 odehrávalo v kosovské Prištině, vytvořila Shiota instalaci v historické budově Velkého Hamamu. Jedná se o významnou architektonickou památku poznamenanou privatizací a nepovedenými pokusy o renovaci. Umělkyně v tomto prostoru vytvořila složitou pavučinu z červené příze, která vyplnila kdysi hlavní místnost lázní. Současně oslovila už ve fázi příprav veřejnost, aby se podílela na vzniku instalace tím, že se podělí o své příběhy týkající se témat jako: narození, dětství, rodina, národ, země, náboženství, láska a smrt. Příběhy měly být napsány na stranu A4 buď včetně jména autora*ky nebo anonymně. Ručně psané texty posléze umělkyně zapletla do sítě nití, která symbolizovala sílu mezilidských vazeb, nezbytnou závislost na našich kořenech a kultuře či sílu vzpomínek.
Jedna z instalací v Kunsthalle Praha pod názvem Zkřížení cest s osudem byla přímo inspirována Vltavou, s níž se Shiota setkala při své první návštěvě Prahy. Řeku vnímala jako symbol plynutí času propojující Prahu nejen s ostatními zeměmi, ale spojující také lidi a jejich sdílené příběhy. Umělkyně si často - stejně jako v tomto případě - klade existenciální otázky, které se pro ni staly ještě naléhavější od doby, kdy se potýkala s vážnou nemocí. Shiota přirovnává zkušenost žití k plavbě vstříc neznámému cíli. Využívá zde také jednu z opakujících se forem v její tvorbě, a sice loď jako metaforu osudu. V této instalaci jsou loďky propojeny hustou změtí od stropu spuštěných červených vláken, která mohou reprezentovat například množství nejistých, avšak vzájemně se protínajících cest, jimiž se ubírá každý lidský život.
„Co znamená být člověkem? Věřím v sílu toho, když si takové otázky klademe společně. Přestože se nemusíme dobrat k odpovědím, můžeme alespoň sdílet trápení, smutky i radosti života,“ říká Chiharu Shiota.
Doporučená literatura a další zdroje:
Chiharu Shiota. An interview by Sara Dal Zotto (NASTY Magazine 2018)
Chiharu Shiota: Under the Skin. Hatje Cantz 2018.
David Elliott: Art and Trousers: Tradition and Modernity in Contemporary Asian Art. NUS Press 2021.
Meet the Artists (Art Basel) - Chiharu Shiota:
