METABOLICKÝ RŮST. POVÁLEČNÁ ARCHITEKTURA V JAPONSKU
Japonský metabolismus, architektonické hnutí 60. a 70. let, propojoval modernistické technologie s vizí města jako živoucího organismu. Kenzo Tange, Kisho Kurokawa a další jeho představitelé usilovali o architekturu, která nebude statickým objektem, ale systémem schopným reagovat na proměnlivé podmínky. Navrhovali struktury složené z modulárních jednotek umožňujících růst, přeměnu či výměnu jednotlivých částí v analogii k přírodním metabolickým procesům.
Kisho Kurokawa, Nakagin Capsule Tower v Tokiu, 1972
Utopické vize metabolismu slibovali odpověď na otázky urbanistického rozvoje a rostoucího počtu obyvatel ve velkoměstech. Ačkoliv mnoho projektů zůstalo jen na papíře, některé realizace se staly ikonami, například Shizuoka Press and Broadcasting Center (Kenzo Tange), ústředí Fuji TV (Kenzo Tange) či dnes již neexistující Nagakin Capsule Tower (Kisho Kurokawa), radikální experiment s flexibilním bydlením.
Kenzo Tange: Architecture and Urban Design. The MIT Press, Cambridge 1970
Kenzo Tange, Shizuoka Press and Broadcasting Center, Tokyo, 1967
Kenzo Tange, Yamanashi Press and Broadcasting Center v japonském Kofu, 1966
Stejně jako brutalistní stavby v Evropě dnes i tyto stavby čelí demolici. V českém kontextu lze k metabolistickým principům nejblíže přiřadit obchodní dům Kotva od manželů Machoninových, jehož modulární kompozice odráží podobné myšlenky proměnlivosti a adaptability.
Arata Isozaki, model Města ve vzduchu, 1962
Další reference
Rem Koolhaas, Hans Ulrich Obrist: Project Japan: Metabolism Talks.... Taschen, Kolín nad Rýnem 2011
Tokio s Adamem Gebrianem a Naomi Adachi – video na CAMPu. 2020
Osamu Okamura:1920–2020 Praha–Tokio: Vlivy, paralely, tušení společného. Arbor Vitae, Praha 2020
