JAK PSÁT DĚJINY UMĚNÍ PRO VŠECHNY
Kdo definuje umělecký kánon? Kdo je do příběhu umění zahrnut a kdo přehlížen? Současná historiografie se snaží přehodnotit zavedené hierarchie, které dlouho určovaly vývoj a kvalitu umění z eurocentrické perspektivy. Transnacionální dějiny umění tento pohled rozšiřují, zohledňují globální souvislosti a kulturní výměny. Klíčovým rysem tohoto přístupu je rozpad dichotomie centrum–periferie, tedy zpochybnění představy, že umění vzniká pouze v západních centrech, zatímco tvorba mimo ně je vnímána jen jako jejich ozvěna. Jak ukazují Piotr Piotrowski či Thomas DaCosta Kaufmann, metoda transnacionálního dějepisu umění umožňuje zahrnout i dříve opomíjené skupiny, například etnické minority – v českém kontextu třeba německy mluvící umělce*kyně.
Ivo Habán (ed.): Nové realismy: moderní realistické přístupy na československé výtvarné scéně 1918–1945, Praha, Národní památkový ústav, 2019
Georges Adéagbo, Les étudiants Africains et le Socialisme, 2023, Albertinum, Staatliche Kunstsammlungen Dresden
Tento obrat se projevil také v samotné umělecké produkci. Příkladem je dílo Georgese Adéagba, v němž reflektuje dědictví kolonialismu, migrace a intelektuálních výměn mezi Afrikou a Evropou. Adéagbo svou metodou montáže různorodých nalezených předmětů a textů narušuje tradiční umělecké narativy a vytváří nové souvislosti mezi globálními dějinami.
Ai Weiwei, Han Dynasty Urn with Coca-Cola Logo, 1993, Lisson Gallery London
Podobně jako Georges Adéagbo, i Ai Weiwei narušuje dominantní umělecké narativy a propojuje lokální tradice s globálními dějinami. Jeho práce, například Dropping a Han Dynasty Urn (1995) nebo Sunflower Seeds (2010, Tate Modern), reflektují kulturní výměny, hodnotu historických artefaktů a vztah mezi Východem a Západem. Ai Weiwei tímto způsobem rozkládá dichotomii centrum–periferie a ukazuje, že umění vzniká v dynamickém dialogu mezi kulturami.
Koch, Alexandra (ed.): Ai Weiwei. Yours Truly: Art, Human Rights, and Activism, Chronicle Books, San Francisco 2019.
Victoria Burge, Island, 2013, American Art Museum, Washington D.C.
Další reference
Piotr Piotrowski: Transnational Art History: Reflections on a New Paradigm. In: Paul Wood (ed.): Art History: Critical Concepts in Art History. Routledge, New York 2013
Jen Kennedy, Trista Mallory, Angelique Szymanek: Transnational Perspectives on Feminism and Art, 1960-1985, Routledge, New York 2021
Karolina Majewska-Güde: Some Notes on Transnational Art History in Practice, Art Margins, 2024.
James Elkins (ed.): Is Art History Global? Routledge, New York 2007
Helena Čapková: Bauhaus and Tea Ceremony: A Study of Mutual Impact in Design Education between Germany and Japan in the Interwar Period. In: Design Issues, vol. 33, no. 2, 2017, pp. 41–53
