DŮM RADOST – UKÁZKA ČESKÉHO FUNKCIONALISMU

Funkcionalismus na našem území zanechal řadu staveb významných také v evropském měřítku. Mezi nejdůležitější česká funkcionalistická centra patřila zejména města jako Brno, Praha, Zlín a Hradec Králové. Jedním z prvních větších projevů tohoto směru byla budova pražského Veletržního paláce od architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse postavená v letech 1924–1928. Vrcholem funkcionalistické éry u nás se však stala 30. léta 20. století.

Funkcionalismus

Funkcionalismus patřil ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století v architektuře k nedůležitějším programům avantgardy. Jeho heslem se stal výrok amerického architekta L. H. Sullivana přezdívaného „otec mrakodrapů“o tom, že forma sleduje funkci. Funkcionalistická architektura se měla podle stoupenců tohoto směru soustředit především na hlavní funkce bydlení (tj. obytnou, pracovní, hygienickou a komunikační), definovat je a nalézat pro ně logicky uspořádané prostorové ztvárnění. Spolu s důrazem na funkčnost architektury se do popředí dostává bytová otázka chudších vrstev obyvatelstva. Charakteristickým rysem funkcionalistických staveb se stala železobetonová skeletová konstrukce a volný půdorys.

Bauhaus

Střediskem moderní umělecké výchovy a výtvarné kultury v Evropě ve 20. letech 20. století byla škola Bauhaus. Založená ve Výmaru v roce 1919 architektem Walterem Gropiem s myšlenkou spojení umění, řemesel a technologie. Jedním z hlavních cílů školy bylo rozvíjet teze funkcionalismu a vytvářet funkční sériově vyráběné produkty pro zlepšení společnosti. Mezi tamní pedagogy patřili mezinárodně uznávané osobnosti jako Paul Klee, Vasilij Kandinskij, Marcel Breuer, Oskar Schlemmer a také Lászlo Moholy-Nagy. V roce 1923 přišla do Bauhausu také Lucia Moholy jako doprovod svého manžela, který se stal uměleckým vedoucím tamní kovodílny. V roce 1926 škola přesídlila do Desavy, kde Lucia a Lászlo obývali jeden z mistrovských domů. Ačkoli Lucia na Bauhausu nikdy nevyučovala, stala se zásadní autorkou fotografických dokumentů, které estetiku a myšlenky Bauhausu šířily dál po světě i po jeho nuceném uzavření v roce 1933.

Veletržní palác

Palác byl postaven v letech 1925 až 1928 podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Původně určený pro konání veletrhů sloužil společnosti Pražské vzorkové veletrhy a byl v té době největší stavbou svého druhu na světě. V srpnu 1974 byla budova téměř zničena obrovským požárem. O dva roky později získala budovu Národní galerie Praha a tehdy také započala rozsáhlá rekonstrukce, která byla dokončena až v devadesátých letech. V současné době slouží palác především jako depozitář a výstavní prostor pro Sbírku umění 19. století a klasické moderny a Sbírku moderního a současného umění Národní galerie Praha.

Dům Radost

Jednou z nejvýraznějších staveb českého funkcionalismu se stal Všeobecný penzijní ústav (později Dům odborových svazů, od roku 2019 Dům Radost) architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka. Oba patřili do českého avantgardního sdružení Devětsil, kde vůdčí roli zaujal teoretik Karel Teige, jehož pozornost se upínala jak k umění, tak k architektuře. Karel Honzík spolu s Josefem Havlíčkem vytvořili první pražskou výškovou budovu (52 metrů) postavenou v roce 1934 na místě bývalé Pražské obecní plynárny na náměstí Winstona Churchilla v Praze. Na základě svého obložení rakovnickými keramickými deskami záhy získala nepříliš lichotivou přezdívku „kachlíkárna“. Architektům se podařilo obejít požadavek státní regulační komise, aby budova měla půdorys s uzavřeným dvorem. Namísto toho se inspirovali tvorbou architekta Le Corbusiera a vytvořili stavbu s křížovým půdorysem orientovaným podle světových stran. Dvojice ramen se protínají v hale s navazujícím schodištěm a výtahem, čímž autoři maximálně využili přirozené osvětlení. Je první kancelářskou budovou v Praze s úplnou klimatizací, která v zimě sloužila k ústřednímu vytápění, zatímco v létě prostor sedmi stovek kanceláří ochlazovala.

Doporučená literatura a další zdroje:

Rostislav Švácha: Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Victoria Publishing, Praha 1995.

Kolektiv autorů: Český funkcionalismus 1920-1940. Architektura, bytové zařízení, užitá grafika. UPM, Praha 1978.

Zdeněk Lukeš: Praha moderní I, II. Velký průvodce po architektuře 1900-1950. Paseka 2013.

Radomíra Sedláková, Jakub Potůček: Příběh Veletržního paláce. Národní galerie Praha 2014.

Magdalena Droste: Bauhaus: 1919-1933: reforma a avantgarda. Taschen 2019.

Katalog výstavy Bauhaus: 1919-1928: https://assets.moma.org/documents/moma_catalogue_2735_300190238.pdf

Podcast BBC In Our Time o škole Bauhaus: https://www.bbc.co.uk/programmes/m001dxtg