ART 101: HOW TO READ CONTEMPORARY ART TODAY

Art 101 interaktivní přednášková série. Přiblíží vám, jak se současné umění vytváří, prezentuje a jak ho můžete vnímat. Poznáte tvorbu současných umělců a umělkyň a zjistíte, jak vám mohou pomoci vidět svět novými a inspirativními způsoby.

STRUKTURA KURZU

Kurz se skládá ze tří částí, z nichž každá zahrnuje pět přednášek v anglickém jazyce. Můžete absolvovat celý kurz, nebo si vybrat pouze jednotlivé části podle svého zájmu.

4/2–4/3 2026 — PRÁVĚ PROBÍHÁ
Část 1: Proč je to umění? se ptá, jak porozumět současnému umění: co znamená, proč se neustále proměňuje a proč je důležité.

18/3–15/4 2026 — PRODEJ VSTUPENEK ZAHÁJEN
Část 2: Kdo utváří svět umění? se zaměřuje na to, kdo formuje svět umění a jak spolu umělci, kurátoři a instituce spolupracují — nebo si naopak stojí v cestě — při vytváření významu.

29/4–27/5 2026 — REZERVACE BRZY OTEVŘEME
Část 3: Materialita, médium a intermediální praxe zkoumá materiály a média, s nimiž umělci dnes pracují, a to, jak tyto volby odhalují nové způsoby vnímání a prožívání světa kolem nás.

CO SE NAUČÍTE A JAK TO BUDE PROBÍHAT?

• Poznáte, jak umělci a umělkyně reagují na podněty kolem nás dnes – od identity a paměti po technologii a životní prostředí.  

• Ujistíte se, že současného umění se nemusíte bát. 

• Dozvíte se, jak různé zkušenosti a pohledy ovlivňují to, co vidíme v galeriích i mimo ně.  

• Získáte přehled o nejvýraznějších uměleckých osobnostech české i mezinárodní scény 

• Na každé lekcí navíc dostanete prostor pro diskuzi a reflexi.  

• Art 101 je pozvánkou ke zpomalení, pozornému dívání a přemýšlení o tom, jak umění promlouvá ke světu, který všichni sdílíme. 

• Lekcemi vás provede britský umělec a pedagog Peter Watkins. 

ČÁST 2: KDO VYTVÁŘÍ SVĚT UMĚNÍ?

Druhá část kurzu se zaměřuje na globální umělecký trh – na jeho fungování, aktéry i mocenské vztahy, které jej utvářejí. Sleduje, kdo trh formuje a financuje, kdo má přístup k viditelnosti a podpoře a kdo naopak zůstává na okraji. Věnuje se rolím galerií, sběratelů a sběratelek, institucí i dalších hráčů a zkoumá, jak tyto struktury ovlivňují, co je považováno za hodnotné, viditelné a podporované. Pozornost bude věnována také tomu, jak na tyto podmínky reagují samotní umělci a umělkyně – často skrze kolektivní, kritické nebo experimentální přístupy. 

Přednáška 1: Co vlastně umělci a umělkyně celý den dělají? 

Přednáška se věnuje ateliéru jako místu práce i jako prostoru vytváření mýtů. Zkoumá vztah mezi prací a viditelností, způsoby, jakými se konstruuje umělecká persona, a jak je ateliérová praxe (re)definována. Ateliér není pevně daný pojem: může mít mnoho podob, od soukromých dílen přes kolektivní prostory a digitální prostředí až po site-specific situace. Způsoby produkce se mezi umělci a umělkyněmi výrazně liší a zásadně ovlivňují estetiku jejich práce i to, jak je jejich práce vnímána. Přednáška ukazuje, jak tyto rozmanité přístupy narušují tradiční představy o tom, co znamená „pracovat“ jako umělec nebo umělkyně. 

Přednáška 2: Kdo rozhoduje o tom, co vidíme? 

Přednáška se zaměřuje na roli galerií, muzeí a dalších kulturních institucí při utváření toho, jaké umění se dostává k veřejnosti. Zabývá se sběratelstvím, kurátorskými programy, mecenášstvím a rozhodnutími, která ovlivňují viditelnost, hodnotu a míru začlenění. Sleduje také, jak na tyto struktury reaguje umělecká a kritická obec. Jak je zpochybňují, kritizují nebo v nich působí zevnitř i zvenčí a jaké politické a mocenské vztahy stojí v pozadí výstavní praxe a institucionální autority. 

Přednáška 3: Sběratelé, mecenáši a vliv

Tato přednáška zkoumá vztahy mezi umělci, umělkyněmi, sběratelkami, sběrateli, mecenáši a mecenáškami a soustředí se na to, jak kapitál, podpora a filantropie formují svět umění. Sleduje, jak rozhodnutí o financování ovlivňují to, co vzniká, co je vystavováno a co je uchováváno, a jak se v těchto strukturách pohybují samotní umělci a umělkyně. Zároveň se věnuje širším dopadům mecenášství na uměleckou praxi, viditelnost a oběh myšlenek – a také tomu, jak se klima kolem tohoto tématu postupně proměňuje. 

Přednáška 4: Globální umělecký oběh 

Přednáška se zaměřuje na struktury a sítě globálního uměleckého provozu – veletrhy, bienále a festivaly. Zkoumá, jak tyto události ovlivňují to, kteří umělci, myšlenky a regiony získávají pozornost, a jak oficiální i neoficiální programy formují kulturní výměnu. Dále se věnuje roli globalizace a institucionální moci při určování toho, čí hlasy jsou slyšet a jak se umělecká hodnota šíří v mezinárodním kontextu. 

Přednáška 5: Kolektivita, archivy a alternativní modely 

Závěrečná přednáška se věnuje způsobům tvorby, prezentace a uchovávání umění mimo tradiční instituce. Zaměřuje se na umělecké kolektivy, iniciativy vedené umělci, grassroots organizování i na archiv jako metodu a médium umělecké praxe. Sleduje, jak spolupráce, kolektivní přístupy a práce s archivem nabízejí alternativní způsoby produkce, porozumění a šíření umění a jak zpochybňují zavedené hierarchie a modely viditelnosti. 

KDO VÁS KURZEM PROVEDE?

Lecture 1: What is contemporary art?

What is the role of contemporary art today, and what does it actually mean? Is it simply art made now, or does it reflect a particular way of seeing and thinking about the world? This session explores how artists from Duchamp to Pierre Huyghe have redefined what art can be, and how ideas of time, context, and experience shape what we call “the contemporary.”

Questions to think about:
What do we mean when we talk about “contemporary art”?
How has the idea of art changed over the last hundred years?
How does identity and lived experience shape what counts as contemporary?

Lecture 2: I could have done that

This is a common reaction to conceptual or minimal works that oftentimes seem simple or effortless in their creation. But what makes something “art”? Do you need skill to make it? This session looks at how artists have challenged traditional ideas of work and value, and how art can be as much about ideas as it is about making.

Questions to think about:
What is the role of “work” in contemporary art, and do we need skill to make it?
How does “authorship” change when ideas matter more than materials?
How does the viewer contribute to the making of meaning?

Lecture 3: Why go to a gallery?

Most of us now encounter art first and foremost through screens. What difference does it make to experience it in person? This session explores how gallery spaces shape our understanding, and how artists have questioned, reimagined, or even rejected the traditional “white cube.” Together we’ll think about why physical experience, and being present with others, can still change how we see and feel art.

Questions to think about:
How do gallery spaces influence the way we see art?
What happens when artists challenge the spaces that show their work?
Why does physical experience still matter in a digital world?

Lecture 4: Is it kitsch or is it art?

Taste feels personal, but it’s deeply connected to culture, education, and class. What makes one artwork “serious” and another “tacky”? Who decides what counts as good or bad taste? This session explores how artists have played with and challenged these hierarchies — using humour, parody, and excess as tools of critique.

Questions to consider:
Who decides what makes art “good” or “bad”?
How do culture and class shape our ideas of taste?
How do artists utilize humour, parody, or excess in the contemporary?

Lecture 5: What does it all mean?

Many people approach art with this question — and often, there’s no fixed answer. Meaning in art can be fluid, layered, and open to interpretation. This session looks at how artists and audiences make meaning together, and how openness and accessibility have become central to the experience of contemporary art.

Questions to consider:
Who decides what an artwork means?
How do artists invite multiple interpretations of their work?
How can museums and galleries make encounters with art more open and inclusive?