LOST IN THE MOMENT THAT FOLLOWS. 

PAMĚŤ

Andrei Pandele
Femeie si autobuze / Ženy a autobusy
1979 – a další díla ze série

černobílá fotografie / black-and-white photographs
11,8 × 17,6 cm

Rozsáhlý archiv převážně černobílých fotografií Andreie Pandeleho je nejdůležitějším obrazovým svědectvím o demolici historických památek a čtvrtí v rumunském hlavním městě v období pozdního komunismu. Jeho fotoaparát zachytil období velkých změn za vlády komunistického diktátora Nicolae Ceauşesca. Vedle fotografií majících zásadní význam pro uchování paměti města, znetvořeného necitlivými přestavbami a zánikem kulturního dědictví, obsahuje sbírka také sérii snímků zachycujících různé aspekty zhoršující se životní úrovně během hluboké krize 80. let. Ty ukazují jak absurditu politiky Ceaușescova režimu, tak groteskní mutace v každodenní rutině obyčejných lidí, které vyvolala Pro některé jsou dnes jeho úchvatné fotografie bolestnou připomínkou doby zkázy.

Max Hermann Maxy, Ilarie Voronca, Ion Călugăru, Filip Brunea-Fox
Integrál (č. 2 a 4)
1925

časopis
32 × 23,5 cm 

Po rozpuštění 75 HP a Punct (Point – mezinárodní časopis konstruktivistického umění) byl založen Integral, „časopis moderní syntézy“, coby nová iniciativa rumunského a mezinárodního modernistického hnutí. Jeho redaktorem byl Max Herman Maxy, který jej také vydával spolu s Ilariem Voroncou a Victorem Braunerem. Čísla obsahovala abstraktní linoryty, reprodukce konstruktivistických koláží, scénografických návrhů a abstraktního sochařství. Vzhledem ke svému proslulému „mezinárodnímu“ charakteru měl Integral dvě redakce: jednu v Bukurešti a druhou v Paříži, kterou vedli Benjamin Fondane a Hans Mattis-Teutsch. Od března 1925 do dubna 1928 vyšlo patnáct čísel tohoto časopisu.

Ion Bârlădeanu 
Bez názvu
circa 1980

koláž
28,5 × 44 cm

Než byly v roce 2009 objeveny jeho jedinečné koláže v provizorním venkovním ateliéru v jedné zapadlé bukurešťské uličce, strávil Ion Bârlădeanu většinu svého života na okraji společnosti, žil z odpadků a chladné noci trávil za popelnicemi. Ve svém volném čase Bârlădeanu vytvořil velké množství uměleckých děl, která lze označit za směs pop-artu, surrealismu a dadaismu. Bârlădeanuovy antikomunistické a antikapitalistické asambláže představují jakési společenské glosy plné drsného humoru i politického ostrovtipu. Jejich genialita spočívá v citu pro vizuálno, kde se nemožné roviny pohledu a jednoúběžníkové perspektivy nenuceně prolínají s pornografií a surrealismem.

Hnutí Dada a publikační činnost 

Rumunský básník Tristan Tzara a výtvarník Marcel Iancu se účastnili akcí v Cabaret Voltaire v Curychu, které v roce 1916 odstartovaly dadaistické hnutí, což byl také zásadní moment pro rozvoj rumunské avantgardy. Prostřednictvím experimentálního umění, poezie, prózy a designu propojili rumunští avantgardisté lokální, geograficky limitovanou Bukurešť s mezinárodním prostředím, když se snažili vyrovnat svým západoevropským kolegům. Dada představilo nová vyjadřovací média jako způsob, jak zpochybnit zavedený řád ve společnosti a v umění, přičemž jednu z nejdůležitějších rolí hrály knihy a časopisy. Vydavatelská činnost rumunské avantgardy a její spolupráce s umělci byla v tomto segmentu dadaistického hnutí klíčová a stala se předvojem mezinárodních dadaistických a konstruktivistických knih a časopisů vydávaných v evropských městech, jako byl Berlín, Paříž, Záhřeb a Budapešť.

PERFORMANCE

Dan Perjovschi 
Mír
2022–2023

site-specific performance, Kunsthalle Praha, 2023
kresba na okně 
s  laskavým svolením umělce

Výtěžek z kresby Mír jde na pomoc ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům. Majitel/ka si kupuje právo překreslit kresbu na své zdi či okna. Za povolení dílo překreslit se platí přímým darem sdružení, které pracuje s lidmi uprchlými z Ukrajiny (prioritně s dětmi, akcent je na vzdělávání). Majitel/ka obdrží očíslovaný certifikát pravosti podepsaný umělcem, včetně návodu na překreslení díla. 
Kresba byla vystavena v několika nezávislých uměleckých prostorech v Rumunsku a prodala se zatím dvanáctkrát z celkového nákladu 20 kusů. V rámci aktuální výstavy je možnost zakoupit číslo 13 a 14. 

Ciprian Mureșan
Ozvěny
2023

bavlněný papír, pryskyřice
s laskavým svolením umělce

Po roce 1989 se bývalé komunistické země musely vypořádat s nechtěným dědictvím: se socialistickým realismem, přesněji řečeno se socrealistickým sochařstvím, v němž byl ústřední postavou dělník. Ve snaze vžít se do role tehdejších umělců vytvořil Mureșan sochy ve stylu socialistického realismu. Povrch těchto soch je z papíru, extrémně pomíjivého materiálu. V hlavě sochy, která vznikla na objednávku pro Kunsthalle Praha, vytvořil Mureșan miniaturní kameru obscuru, jejíž clonou je oko. Když se do hlavy vloží světlocitlivý film nebo papír, vznikne jejich osvitem a následným vyvoláním snímek. Mureșan chtěl dosáhnout inverze subjektu sledování, umělecké dílo pozoruje veřejnost. Přijímač-socha se stává křehkým svědkem okolního kontextu s jeho podstatnými proměnami v čase.

Alex Mirutziu
Intervence je dostatečným důkazem. Konečně.
2023

performance
s laskavým svolením umělce 

Alex Mirutziu byl vyzván, aby vytvořil performanci, která by reflektovala sbírku Ovidiu Șandora a zasadila ji do nových souvislostí. Mirutziu své médium popisuje jako „technologie efemérní reciprocity“, jež vytváří nové scénáře výměny a interakce mezi zúčastněnými. Vlastními slovy níže popisuje spletité detaily svého nového site-specific díla: 
„S přijetím limitů našich schopností zjišťovat a ověřovat fakta, zkoumá moje nová performance možnosti našeho subjektivního působení na ně. V tomto smyslu mi intervence slouží jako primární operace. Performeři a performerky vymýšlí strategické postupy a uvažují, jak si zachovat nebo vylepšit svou jedinečnost. Přepínají mezi hlasovými záznamy, slovy a zmrazenými obrazy minulosti. Vycházejí vstříc „business instinktu“ ve snaze sladit cíle s výsledky. Jak účinkující komunikují nebo naopak komunikovat odmítají, vzniká zadržováním jejich přesvědčení a skutečných emocí jedinečná temporalita. Bludiště introspekcí se často střetává s děsivou neschopností de-intervence, de-akce nebo de-realizace, čímž je ohrožená integrita jejich vlastních identit. 
Performance obsahuje úryvky z knihy The Doll Lukáše Tomina s laskavým souhlasem Marka Tomina a Howarda Sidenberga (Twisted Spoon Press) a z básně Dog Is a Way of Thinking Magdaleny Zurawski.