MULTIPLE FRAMES FOR LUCIA MOHOLY: Fotografie, gender a místo v kontextu 20. století

Symposium Multiple Frames for Lucia Moholy je platformou k otevření diskuze o důležitých tématech souvisejících s výstavou Lucia Moholy: Exposures, která se koná od 30. května do 28. října 2024 v Kunsthalle Praha. Cílem symposia je přinést jak osobní svědectví, tak teoreticky pojaté příspěvky, které představí Lucii Moholy jako autorku a fotografku, ale prozkoumají také širší témata spojená s obdobím, kdy žila: ať už to jsou kulturní dějiny fotografie, koncept genderu a sexuality nebo konkrétní dopad geopolitických mocenských vztahů za života této umělkyně (1894–1989).  

Prostřednictvím šesti příspěvků a následné diskuse symposium osvětlí zásadní momenty života Lucie Moholy z perspektivy těch, kdo ji znali osobně nebo se podrobně zabývali její pozůstalostí. Zároveň představí i obecný kontext, umožňující pochopit podmínky, v nichž ve 20. století ve střední Evropě fotografky pracovaly. Sabine Hartmann se podělí o poznatky, které získala během svého mnohaletého působení v berlínském Bauhaus-Archivu, kde zodpovídala za zpracování pozůstalosti Lucie Moholy. Mimo jiné promluví o různých edicích fotografií pořízených z originálních skleněných negativů – od těch původních, z éry Bauhausu až po pozdější zvětšeniny. Karel Císař popíše, jak se proměnila interpretace bauhausovské fotografie v uplynulých čtyřiceti letech na základě srovnání dvou teoretických přístupů ke slavnému autoportrétu Florence Henri, která byla pro Moholy na Bauhausu důležitou souputnicí vzhledem ke společnému zájmu o nové fotografické experimenty. Estelle Blaschke promluví o tom, jak se Moholy angažovala v různých mezinárodních dokumentačních projektech a v prosazování mikrofilmu jako informační technologie – a zdůrazní její zásadní roli pro tuto oblast. Camilla Balbi obrátí naši pozornost k židovským fotografkám v diaspoře po roce 1933. Její příspěvek posouvá hranice tradičního kánonu, neboť prezentuje historii exilu na pomezí etnicity, třídy, sexuální orientace a genderu. Julia Secklehner se zaměří na činnost avantgardních autorek v kontextu společensky angažované, mezioborové a kolektivně orientované praxe. Taková „aktivistická avantgarda“ přináší další alternativu zavedenému a dobře známému kánonu mužských protagonistů angažujících se v levicových politických hnutích. A konečně Angela Thomas vrátí skrze osobní svědectví naši pozornost k životu Lucie Moholy, a podělí se o své vzpomínky na jejich společné působení ve feministických kruzích v Curychu a okolí v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. 

Autorkami konceptu a moderátorkami sympozia jsou Hana Buddeus a Meghan Forbes.

Medailonky

Camilla Balbi je postdoktorandka na Ústavu dějin umění Akademie věd ČR v Praze. V roce 2023 získala Ph.D. v oboru vizuálních a mediálních studií na IULM na Milánské univerzitě, v roce 2020/2021 byla hostující výzkumnou pracovnicí na Katedře germanistiky NYU. Zajímá se o průniky mediální praxe a uměleckého jazyka. Ve svém výzkumu se zaměřuje na německo-židovskou teorii umění počátku 20. století a fotomechanické reprodukce. 

Estelle Blaschke je profesorka mediálních studií na Basilejské univerzitě a vyučuje také dějiny a teorii fotografie na ECAL Lausanne. Je autorkou knihy Banking on Images: The Bettmann Archive and Corbis (Spector Books, 2016) a členkou redakční rady vědeckého časopisu Transbordeur. Photographie, Histoire, Société. Společně s Arminem Linkem řídila v letech 2019 až 2024 výzkumný a výstavní projekt Image Capital. 

Hana Buddeus je výzkumná pracovnice Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Věnuje se tématům na pomezí dějin umění a dějin fotografie, zejména fotografické dokumentaci umění (Sudek a sochy, 2020). 

Karel Císař je profesor a vedoucí katedry Teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Knižně publikoval mj. soubory esejů Abeceda věcí. Poznámky k modernímu a současnému umění (2014) a Signatury všech věcí. Poznámky k teorii umění (2021).

Meghan Forbes je autorka, kurátorka, překladatelka a zahradnice. Její kniha o meziválečných inovacích v tiskařské výrobě Technologies for the Revolution: The Czech Avant-Garde in Print vyjde na jaře 2025. 

Sabine Hartmann zahájila profesní dráhu jako kurátorka Moritzburg Art Museum v Halle (Saale) roku 1976. Po odchodu z NDR do Západního Berlína zastávala pozici fotoarchivářky Bauhaus-Archivu v Berlíně, kde působila v letech 1983–2019. Spolupracovala na výstavách a katalozích na téma bauhausovské fotografie a kurátorsky připravila výstavu Lucia Moholy. Bauhaus photographer v roce 1995.  

Julia Secklehner se ve své práci zabývá uměním mimo metropoli, populární kulturou a otázkami genderové a menšinové reprezentace ve střední Evropě. Je vědeckou pracovnicí Masarykovy univerzity v Brně a Humboldtovou stipendistkou na Constructor University v Brémách.

Angela Thomas je historička umění a správkyně pozůstalosti po svém bývalém manželovi, umělci Maxu Billovi. Byla spoluzakladatelkou a redaktorkou německy psaného časopisu pro feministické umění Kassandra, jehož redakce sídlila na konci sedmdesátých let v Berlíně a Curychu. Její monografie A Subversive Gleam: Max Bill and His Time do určité míry zachycuje i život a dílo Lucie Moholy, s níž se osobně znala.