Berlin Art Week: Současný český videoart ze sbírky Kunsthalle Praha

Neklidné identity: Současný český videoart ze sbírky Kunsthalle Praha 
HALLEN06, Berlin Art Week 2025 

6/9 2025—14/9 2025
Wilhelm Hallen, Kopenhagener Straße 60-68 

Kurátorka: Barbora Ropková 


Čtyři videa ze sbírky Kunsthalle Praha, která byla vybrána pro kulturní centrum Wilhelm Hallen, příkladně ilustrují bohatost a rozmanitost současné české umělecké scény. Pochází jak od etablovaných, tak i začínajících umělců a umělkyň a zdůrazňují různorodé přístupy k pohyblivému obrazu v rámci jejich jedinečných uměleckých praxí. Videa spojuje otázka lidské identity zobrazované z různých úhlů pohledu a skrze různé časové roviny. Zbyněk Baladrán zkoumá identitu prostřednictvím archeologie historické paměti, zatímco Ján Mančuška se věnuje napětí mezi realitou a inscenací. Naopak imaginativnější videa Markéty Magidové a Marka Thera se zabývají tématy genderu a sociální identity. 

Vybraná videa současně pomyslně mapují vývoj českého video artu posledních dvaceti let. Ten je neodmyslitelně spjatý s výrazným technologickým posunem, jenž se přirozeně promítá i do vizuální kvality děl.  

Kunsthalle Praha je dynamickým prostorem pro moderní a současné umění v srdci Prahy. Od svého otevření v roce 2022 nabízí bohatý program od výstav a kulturních akcí po vzdělávací aktivity pro české i mezinárodní umělce a umělkyně i veřejnost. Zároveň tvoří vlastní sbírku umění, která mapuje klíčové směry a momenty umění 20. a 21. století. Sbírka Kunsthalle Praha je živým a neustále se vyvíjejícím celkem čítajícím přes 2000 uměleckých děl napříč mediálním spektrem. Ačkoli sbírka není trvale vystavena, jednotlivá díla jsou pravidelně součástí výstav a jsou přístupná online. 

ARTWORKS

Zbyněk Baladrán
Act of Repeating, 2005


SD video, 4:14 min.
edice 1/3 + 1 A.P.
Kunsthalle Praha, © Zbyněk Baladrán

Video bylo pořízeno analogovou technologií v rozlišení SD. Nižší ostrost a jas jsou přirozenou součástí jeho původní podoby.  


Dílo Act of Repeating patří k Baladránově rané tvorbě, v níž převážně pracoval se soukromými, uměleckými a kulturními archivy. Racionálně až vědecky zde zkoumá identitu optikou historické paměti a zároveň odhaluje vlastní citový vztah k zobrazovaným motivům. 


Zbyněk Baladrán (* 1973) se ve své tvorbě zaměřuje na společenské vztahy, manipulativní marketingové techniky a jejich vztah k umění, rozpory současného světa a odkaz meziválečné avantgardy. Zabývá se také socialistickou minulostí, důsledky přechodu společnosti do neoliberálního kapitalismu a vztahem mezi uměním a společností. 

Ján Mančuška
Dvojník (ze série True Story), 2009  


video, zvuk, 3:48 min.
edice 1/5 + 2 AP 
Kunsthalle Praha, s laskavým svolením Ján Mančuška Estate; Hunt Kastner, Praha; Andrew Kreps Gallery, New York; Meyer Riegger Berlin/Karlsruhe; © Ján Mančuška Estate, 2009

Tento 16mm barevný film byl pořízen analogovou technologií a později převeden do digitální podoby. Pro účely veřejné projekce je video mimořádně promítáno ve větším než doporučeném měřítku. 


Dvojník je založený na absurdní kafkovské zápletce, v jejímž jádru stojí paralelní existence „skutečného“ dokumentu a inscenovaného monologu. Obě vrstvy příběhu jsou absurdní, což vede k inverzi dokumentárního obrazu, který je čím dál inscenovanější, a naopak. Schizofrenní zdvojení se stejně jako samotný příběh vyhýbá závěrečnému rozuzlení. 


Ján Mančuška (1972, Bratislava – 2011, Praha) byl český konceptuální umělec slovenského původu, známý svým zkoumáním sociální reality prostřednictvím různých médií, včetně pohyblivého obrazu, instalací, objektů a performance. Ve své tvorbě často využíval každodenní předměty ke kritickému zrcadlení společenských témat a zároveň pracoval s jazykem, architekturou, designem a životním stylem. 

Mark Ther
Villa?, 2011  


film, 12:05 min.
edice 1/3
Kunsthalle Praha, © Mark Ther 

Rozostřené filmové záběry jsou součástí původního uměleckého záměru. 


Na pozadí estetiky meziválečné vily film pojednává o homosexualitě a historii jedné sudetské rodiny. Dlouhé, rozostřené a vizuálně silné záběry míst a postav v interiéru vily v kombinaci s chybějícím dialogem vytvářejí dojem tísnivé přízračnosti, která prostupuje celým příběhem. 


Mark Ther (* 1977) je videoumělec a také známý kreslíř a scénograf. Jeho videa charakterizuje humor a zároveň upřímnost, s jakou se dotýká tabuizovaných témat, odkazuje na popkulturu a vypráví utajované příběhy. Prostřednictvím queer estetiky a prvků žánru dokufikce se Ther ve své videotvorbě zabývá sudetoněmeckou kulturou a historií, jakož i homosexuální identitou. 

Markéta Magidová
Infamia, 2023 


3D CGI animace, 10:35 min.
edice 1/5
Kunsthalle Praha, © Markéta Magidová  


Vizuální stránku Infamie inspirovaly starověké pompejské sochy a mozaiky i nápisy, které zanechali muži na zdech tamějšího nevěstince. Vyprávěním milostného příběhu pompejského gladiátora a sexuální pracovnice zkoumá Markéta Magidová téma vzájemného porozumění a sociálních konstruktů. 


Markéta Magidová (* 1984) je česká vizuální umělkyně a režisérka, která tvoří především krátké animované filmy, sochy a digitální malby na pomezí fyzického a virtuálního světa. Zkoumá lidskou představivost skrze pohled druhých a kódované reprezentace v dějinách umění. Mezi její témata patří dětská představivost, gender, společenské normy a propojení mytologie se současným životem. Její filmy, digitální obrazy a sochy vytvářejí imerzivní světy a prostory k zamyšlení.