Tahák: Rozcvička s umělou inteligencí

Umělá inteligence (AI) zažila v poslední době velký rozmach a odborníci i široká veřejnost vede debaty o jejím kreativním potenciálu i strachu, že modely jako Midjourney a ChatGPT mohou ohrozit roli umělců. Jaké jsou možnosti i limity umělé inteligence v souvislosti s kreativním psaním. Víme vlastně, kdo stojí za texty, které dnes čteme – člověk nebo stroj? Jak zdatně dokáže umělá inteligence napsat krátký literární žánr nebo delší promyšlené dílo? Níže najdete příklady umělé inteligence v roli autora, některá díla si můžete i poslechnout a zhodnotit, jak se AI daří.

Digitální spisovatel je projekt Českého rozhlasu, který experimentuje s literárními texty generovanými neuronovými sítěmi. Povídky, klasické rozhlasové formáty nebo detektivní podcast a rozhlasovou reportáž napsal jazykový model GPT4 a obrázky k nim vygeneroval program Midjourney. 

Poslechněte si Digitálního spisovatele

A jak vlastně umělá inteligence přesně pracuje? Chatbot pracuje na základě předem nastavené větve – informací, které předloží člověk. Chatbot pouze v první fázi rozpoznává téma, o které se jedná. Řeší konkrétní problém, na které už člověk připravil odpověď. Naopak generativní chatbot nevybírá z již předem nastavených odpovědí, ale má v podstatě vlastní „mozek“, kterým je schopen vytvářet věty a myšlenky, co předtím žádný člověk nevytvořil. Digitální spisovatel byl vytvořený na základě vnitřního modelu, který simuluje psaní. V tomto případě se jedná o literární psaní textů vykazujících kreativitu, nepředvídatelnost a zábavnost. Předurčená neuronová síť simuluje lidské psaní ve zvoleném žánru na základě nastudování až několika milionů literárních děl od Gilgameše až po současnost. Má tedy své vzory, co napodobuje. Ale je vytvořené dílo opravdu naprosto originální? A co vlastně pro vás znamená originalita?

AI: Když robot píše hru je projekt z roku 2021, kdy se u příležitosti 100. výročí premiéry hry R.U.R. Karla Čapka rozhodl soubor dramatiků, inženýrů a režisérů iniciovat hru napsanou z drtivé většiny umělou inteligencí na základě lidského zadání. Více o projektu theAItre se dozvíte zde.


Rudolf Rosa, výzkumný pracovník z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK popisuje proces tvorby divadelního scénáře: „Základem je neuronový jazykový model GPT-2 od konsorcia OpenAI, který má „načteno“ asi 8 milionů anglických článků z internetu. Když takovému modelu zadáme začátek textu, snaží se vygenerovat pokračování tak, aby navazovalo na již napsanou část. V našem projektu do modelu vložíme začátek scény, tedy popis výchozí situace a první repliky jednotlivých postav. Model pak už generuje další repliky. Lidský operátor má ale možnost do procesu zasahovat. Může zahodit vygenerovaný text, který se mu nelíbí, a nechat model vytvořit alternativní pokračování. Jelikož model funguje jen v angličtině, text se rovnou automaticky překládá naším překladačem CUBBITT do češtiny.“ Rudolf Rosa odpovídá na další otázkym zde.

Trailer k inscenaci AI: Když robot píše hru.

Umělá inteligence dokáže samozřejmě tvořit i obrazy. Tréninkové sady obrázků poskytnuté algoritmům strojového učení pak používá AI k vytvoření výstupu a jsou zároveň odrazem její schopnosti pracovat s daty v kontextu. Nesmíme zapomenout, že je vždy sestavuje člověk, a proto v nich nevyhnutelně bývají zakotveny určité kulturní nebo společenské postoje. Trevor Paglen například v díle Behold these Glorious Times! (2017) ukazuje lidskost, která se podílí na tvorbě datových souborů - jak musí zahrnovat všechny typy akcí a objektů, aby bylo možné pochopit svět. Tyto malé fragmenty lidských životů tvoří film s obrovskou škálou příběhů, lidí a scén. Zkoumání právě těchto tréninkových souborů prostřednictvím umění může být způsobem, jak reflektovat sami sebe a svět, který jsme vytvořili.
 

Trevor Paglen: Behold these Glorious Times!

Reference

Prozkoumejte naše vzdělávací programy