BUDOVA

SLEDUJTE SPOLU S NÁMI PROMĚNU BÝVALÉ ZENGEROVY TRANSFORMAČNÍ STANICE NA NOVÝ PROSTOR PRO UMĚNÍ A KULTURU KUNSTHALLE PRAHA

HISTORIE


Přední fasádu Zengerovy trafostanice měly zdobit čtyři kinetické plastiky progresivního modernisty Zdeňka Pešánka. Světelné objekty ziskaly vysoké ocenění na Mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1938, ale s nástupem války byly zničeny. Dochovaly se pouze modely těchto soch, které jsou k vidění v Národní galerii v Praze, Veletržním paláci.
Přední fasádu Zengerovy trafostanice měly zdobit čtyři kinetické plastiky progresivního modernisty Zdeňka Pešánka. Světelné objekty ziskaly vysoké ocenění na Mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1938, ale s nástupem války byly zničeny. Dochovaly se pouze modely těchto soch, které jsou k vidění v Národní galerii v Praze, Veletržním paláci.

Budovu transformační a usměrňovací stanice na Klárově postavily v letech 1930 až 1931 Elektrické podniky hlavního města Prahy. Provoz stanice byl zahájen v roce 1932. Měnil se zde proud z vyššího napětí na nižší a ze střídavého na jednosměrný pro provoz tramvajových a trolejbusových linek v Praze 6, 7 a části Prahy 1.

Stanice vznikla na místě po zbořených kasárnách na Klárově podle návrhu architekta Viléma Kvasničky v konzervativním novoklasicistním stylu, který zapadal do rázu dalších staveb Malé Strany. Technické řešení stavby i všech zařízení však bylo tehdy na velmi vyspělé úrovni s využitím nejmodernějších technologií. Stanice byla pojmenována podle slavného fyzika a meteorologa Václava Karla Bedřicha Zengera, profesora na české technice v Praze.

Postupem času se technologie vyvíjela a potřebovala méně prostoru. Po čtyřiceti letech svého působení se na konci 70. let měnírna částečně redukovala výměnou některých technologií. V průběhu let 2000 až 2010 došlo k další modernizaci celé trafostanice a veškerá zařízení měnírny a transformační stanice byla umístěna do omezené části suterénu budovy. Převážná část ohromné budovy tak zůstala prázdná a začal se hledat nový způsob využití. Plánovaly se různé možnosti nové funkce budovy, včetně její přestavby na hotel.

V roce 2015 však budovu Zengerovy trafostanice zakoupila Nadace The Pudil Family Foundation s úmyslem vybudovat zde prostor pro moderní a současné umění. Ten dostal později jméno Kunsthalle Praha.


REKONSTRUKCE

Naším cílem je dát budově bývalé Zengerovy transformační a usměrnovací stanice, dnes kulturní památky, nový život a vytvořit zde místo pro umění, kulturu a volný čas. Tak, jako kdysi budova skrývala za svou neoklasicistní fasádou nejmodernější technologie, chceme, aby budova skrývala špičkový výstavní a společenský prostor.

Při přípravě architektonického konceptu Kunsthalle Praha nám byla inspirací řada příkladů konverzí industriálních památek v zahraničí, při kterých vznikly zcela výjimečné prostory pro kulturní instituce.

Vybrali jsme si pro přípravu přeměny budovy české architektonické studio Schindler Seko. Jejich návrh na rekonstrukci vyplývá ze snahy maximálně zachovat cenné architektonické prvky budovy, a zároveň vytvořit špičkové prostředí pro galerijní činnost, které zajišťuje komfort návštěvníků a odpovídá i nejnáročnějším mezinárodním standardům pro vystavování a uchovávání uměleckých děl.

Důležitými aspekty technického řešení je zajištění AA standardů pro kontrolu klimatu ve výstavních prostorech a depozitářích (ASHRAE), profesionální osvětlení, certifikované bezpečnostní systémy a další technické podmínky pro profesionální zázemí galerijního provozu.

Na interiéru Kunsthalle Praha se podílí německý profesor na Universität der Künste Berlin Axel Kufus se svými kolegy z berlínského Werkstudia. Do projektu přinášejí bohaté zkušenosti z oblasti interiérového a výstavního designu, scénografie a produktového designu. Jedním z dalších projektů Werkstudia je interiérový design nové Kunsthalle Mannheim.




celková
plocha

5.700 m²

čistá
výstavní plocha

1.400 m²

depozitáře a
manipulační prostory

1.710 m²


vstupní hala
art shop

370 m²



Kunsthalle Praha
restaurace

210 m²

art café s výhledem
na Pražský hrad

180 m²




KUNSTHALLE INTERVIEW:
Prof. Axel Kufus

Začala rekonstrukce nové budovy Kunsthalle

KUNSTHALLE INTERVIEW:
Aleš Najbrt