"Největší dílo jsem asi udělala v kuchyni. Otec měl černý viks na holínky, a tak ve chvíli, kdy maminka šla nakoupit, pomalovala jsem tím celou zeď v kuchyni. Maminka byla tehdy na mrtvici," vzpomíná česká umělkyně Inge Kosková. Její abstraktní černobílé kresby mlčenlivě komentují rychlý chod našich dějin.

Kde hledat inspiraci? Jak svobodně tvořit? A jak se konfrontovat se světem? K takovým otázkám vybízí současná situace ovlivněná pandemickou krizí. A některé odpovědi lze hledat a najít právě v minulosti. Příběhy umělců v době totality pod názvem Umění v izolaci představují společně Kunsthalle Praha a Paměť národa.


Stanislav Kolíbal (1925) je doyenem českého minimalistického sochařství a umělcem, jehož tvorba rezonovala rovněž na zahraniční umělecké scéně. Studoval na počátku padesátých let na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, má také scénografickou průpravu z Divadelní akademie múzických umění. Po pádu železné opony se stal jedním z nových profesorů na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vychoval řadu zajímavých osobností. Je známý svými monochromními minimalistickými objekty-stavbami, jejichž hmoty geometricky vymezují prostor se silným transcendentním účinkem. Již od 60. let dosáhl jako jeden z mála autorů mezinárodního úspěchu a byl zván zahraničními kurátory na významné přehlídky v Evropě i USA. Jako první Čech absolvoval v letech 1998-99 prestižní rezidenční pobyt německé DAAD v Berlíně. V roce 2012 se uskutečnila jeho největší retrospektivní výstava v Jízdárně Pražského hradu a v roce 2019 reprezentoval Českou republiku na Benátském bienále.

Umění v izolaci je cyklus krátkých dokumentárních filmů se zaměřuje na fenomén výtvarné tvorby v izolaci. Pořad připravují společně Kunsthalle Praha a Post Bellum, které čerpá z rozhovorů natočených pro sbírku Paměť národa. Jednotlivé epizody lze sledovat každý měsíc jak na webových stránkách, tak sociálních sítích obou institucí.

PODÍVEJTE SE NA TŘETÍ DÍL UMĚNÍ V IZOLACI