KRAJINA A MYSL MILOŠE ŠEJNA

„Chtěl jsem zrušit klasickou představu o tom, jak zobrazovat krajinu," říká intermediální umělec Miloš Šejn, který ve své tvorbě zkoumá vztah mezi přírodou, tělem a myslí. V nové epizodě dokumentárního cyklu Umění v izolaci vzpomíná na svůj dětský eskapismus do světa lesa i na nájezdy sovětských tanků v srpnu 1968.

„V roce 1977 jsem vystavoval fotografie z Prachovských skal a Krkonoš. Tehdy ji uzavřeli s odůvodněním, že zobrazuju zdevastovanou krajinu. To mě velice pobavilo. A spolužačka, která o ní napsala pár řádků do Rudého práva, následně nemohla rok publikovat," říká Šejn, pro něhož se právě krajina stala mapou jeho vztahu k danému místu. Ve své tvorbě nakonec došel k podobě tzv. transparentního těla – výsledku tvůrčího aktu, jenž není omezován jakýmikoliv specifickými prostředky a v jehož rámci vše splývá v jediný tvůrčí celek.

Proč Umění v izolaci?
Volný pohyb osob byl od pádu Berlínské zdi v roce 1989 vnímán jako samozřejmost. Pandemie v letech 2020 a 2021 takové možnosti radikálně omezila. Umělecká činnost dostala silný zásah. Začaly se rušit výstavy, nejrůznější nařízení postihla přímou interakci s kolegy, s diváky i se světovou scénou. Znovu se objevily otázky ohledně smyslu umění, poslání umělce, hranicích svobody. Výpovědi umělkyň a umělců, kteří tvořili v době komunistického režimu v Československu, jsou důležitým mementem doby, která minula, stejně tak inspirací pro hledání smysluplných odpovědí v současnosti. Ať už s krizí či bez ní.

Příběhy umělkyň a umělců v době totality pokračují dále. Každou epizodu můžete sledovat na sociálních sítích i webových platformách obou spřátelených institucí, Kunsthalle Praha & Post Bellum–Paměť národa.


Miloš Šejn (*1947) od tradiční krajinomalby vykročil směrem k uměleckým gestům zahrnujícím nejen vizuální formy, ale také celé široké spektrum vztahů autora a přírody. Intermediální umělec pracuje s malbou, kresbou, fotografií, videem, instalacemi. Osobně se zapojuje do díla, využívá i různé přírodní procesy – krajina pro něho znamená nekonečnou inspiraci a základ tvorby. Jeho díla jsou záznamem či výsledkem konkrétních událostí, experimentů v krajině či sběru přírodních pigmentů. Zajímá ho vztah přírody a umění jako stavu mysli; jeho těžko zařaditelná tvorba patří k nejoriginálnějším výstupům současného českého umění.