JAROSLAV ABBÉ LIBANSKÝ: ZAPOMENUTÝ ŽIVOT UNDERGROUNDU

„Ta doba byla hrozně intenzivní a zajímavá. Všechny represe, které se vynořovaly, nemohly udolat pozitivitu našeho života, našich vztahů, ten způsob, jakým jsme spolu všichni vycházeli,“ svěřuje se český umělec, dokumentární fotograf Jaroslav Abbé Libánský o životě v socialistickém Československu. Podívejte se na již třináctou epizodu dokumentárního cyklu Umění v izolaci z dílny Paměti národa & Kunsthalle Praha.

Díky jeho černobílým fotografiím přežívají zapomenuté příběhy československého undergroundu. Libánský se díky Egonu Bondym stal signatářem Charty 77, v rámci akce StB s krycím názvem Asanace nakonec musel emigrovat do Rakouska.

„Underground tady skutečně byla parta lidí, která se dala dohromady díky a kvůli koncertům a muzice. Byli to lidé, co si chtěli jen dělat svoje vlastní věci bez nějakých velkých ambicí,“ přemítá umělec autodidakt, který v krátkém video-portrétu vzpomíná mj. na nepříjemné domovní prohlídky i na dobu, kdy „v Národní galerii dělal takovou uklízečku.“

Proč Umění v izolaci?
Volný pohyb osob byl od pádu Berlínské zdi v roce 1989 vnímán jako samozřejmost. Pandemie v letech 2020 a 2021 takové možnosti radikálně omezila. Umělecká činnost dostala silný zásah. Začaly se rušit výstavy, nejrůznější nařízení postihla přímou interakci s kolegy, s diváky i se světovou scénou. Znovu se objevily otázky ohledně smyslu umění, poslání umělce, hranicích svobody. Výpovědi umělkyň a umělců, kteří tvořili v době komunistického režimu v Československu, jsou důležitým mementem doby, která minula, stejně tak inspirací pro hledání smysluplných odpovědí v současnosti. Ať už s krizí či bez ní.

Příběhy umělkyň a umělců v době totality pokračují dále. Každou epizodu můžete sledovat na sociálních sítích i webových platformách obou spřátelených institucí, Kunsthalle Praha & Post Bellum–Paměť národa.


Jaroslav Abbé Libánský (1952) je umělec autodidakt, který se dodnes věnuje dokumentární fotografii, kolážím a příležitostně i land artu. Přezdívku Abbé si získal na teologické fakultě, navíc v době, kdy v československých kinech slavil úspěch francouzský klasický snímek Hrabě Monte Christo z roku 1954. Libánský byl součástí českého undergroundu, podepsal Chartu 77 a v rámci akce Asanace (krycí název pro „emigrační akci“ StB na přelomu 70. a 80. let) byl donucen k emigraci do Rakouska. Díky jeho černobílým snímkům přežívají mnohé zapomenuté okamžiky života alternativní scény; podobné komunity Libánský dokumentuje dodnes. Žije ve Vídni a Slavonicích, kde provozuje antikvariát a galerii.